Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost3× citováno

Spisová značka

I. ÚS 899/13

Téma · generováno AISnížení výživného při změně poměrů rodiče

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 4. 4. 2013Zpravodaj: Holländer PavelTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2013:1.US.899.13.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - MS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 13. 3. 2013Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na projednání věci bez zbytečných průtahů

Shrnutí · generováno AI

Otec navrhl snížení výživného na nezletilou dceru a odvolací soud mu částečně vyhověl s ohledem na pokles jeho příjmů a další vyživovací povinnosti. Ústavní soud neshledal v rozhodnutí odvolacího soudu svévoli ani porušení ústavně zaručených práv a ústavní stížnost odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní soud není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující zákazem svévole do ústavněprávní roviny. Při změně poměrů podle § 99 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, je ústavně akceptovatelné zohlednit potřeby nezletilé i možnosti obou rodičů, včetně poklesu příjmů a dalších vyživovacích povinností otce. Průtahy ve skončeném řízení samy o sobě nejsou důvodem ke kasačnímu nálezu.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ustáleně judikuje, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy sp. zn. III. ÚS 126/04 , III. ÚS 303/04 , II. ÚS 539/02 , IV. ÚS 221/04 a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz).
    Zobrazit v textu
  • Promítnutí nastalých změn poměrů do určení výživného otci, tak jak je stanovil odvolací soud, považuje Ústavní soud za akceptovatelné, když v souladu s příslušnými normami zákona o rodině, do nichž se promítají zásady obsažené v článcích Úmluvy o právech dítěte, jichž se stěžovatelka dovolává, zohledňuje oprávněné potřeby nezletilé, přičemž je přihlédnuto k možnostem matky, ale i otce, jehož příjmy od doby posledního rozhodování o výživném poklesly a přibyly mu další vyživovací povinnosti.
    Zobrazit v textu
  • nehledě k tomu, že samotné průtahy v řízení již skončeném nejsou ve smyslu judikatury Ústavního soudu důvodem pro vydání kasačního nálezu.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Š. R. H., zastoupené Mgr. Ing. Ivanou Spoustovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 63/2012-4556 ze dne 5. prosince 2012, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu (čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod), jakož i porušení čl. 3 odst. 1 a 2 a čl. 18 Úmluvy o právech dítěte a porušení čl. 1 odst. 1 a čl. 90 Ústavy ČR, v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, vydané v řízení o návrhu otce na snížení výživného na nezl. Sofii, dceru stěžovatelky, a domáhá se jeho zrušení. Z obsahu napadeného rozhodnutí je patrno, že jím byl k odvolání otce změněn zamítavý rozsudek soudu prvního stupně - Obvodního soudu pro Prahu 3 č. j. 10 P 12/2009-3454 ze dne 15. 2. 2011 tak, že výživné, stanovené otci na nezletilou dceru stěžovatelky původně v roce 2008 částkou 10 000 Kč měsíčně, bylo s účinností od 1. 4. 2010 sníženo na částku 6 000 Kč měsíčně a od 1. 11. 2012 na částku 5 000 Kč, když odvolací soud poté, co dokazování provedené soudem prvního stupně sám doplnil, konstatoval nastalou změnu poměrů (§ 99 odst. 1 zákona o rodině) - kterou rozvedl a návrhu otce na snížení výživného částečně vyhověl.

Proti tomuto rozhodnutí směřuje ústavní stížnost stěžovatelky, která v jejich důvodech, podobně jako v předcházejícím řízení, se snaží vyvrátit tvrzení otce o jeho výdělkových a majetkových poměrech, a odvolacímu soudu, i s odvoláním na judikaturu Ústavního soudu, v podstatě vytýká, že se nevypořádal se všemi jejími námitkami, které dále rozvádí.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a) a odst. 3, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Ústavní soud již dříve ve své judikatuře vyložil, za jakých podmínek a okolností se cítí oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů. Ustáleně judikuje, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Takový stav v projednávané věci zjištěn nebyl. Promítnutí nastalých změn poměrů do určení výživného otci, tak jak je stanovil odvolací soud, považuje Ústavní soud za akceptovatelné, když v souladu s příslušnými normami zákona o rodině, do nichž se promítají zásady obsažené v článcích Úmluvy o právech dítěte, jichž se stěžovatelka dovolává, zohledňuje oprávněné potřeby nezletilé, přičemž je přihlédnuto k možnostem matky, ale i otce, jehož příjmy od doby posledního rozhodování o výživném poklesly a přibyly mu další vyživovací povinnosti. Pokud pak stěžovatelka poukazuje na to, že u odvolacího soudu došlo k " neúměrnému protahování řízení" - toto trvalo téměř rok - pak třeba uvést, že z obsahu ústavní stížnosti není patrno, že by stěžovatelka v tomto směru využila procesního prostředku ochrany svého práva - možnosti dané ust. § 174a zák. č. 6/2006 Sb., o soudech a soudcích, nehledě k tomu, že samotné průtahy v řízení již skončeném nejsou ve smyslu judikatury Ústavního soudu důvodem pro vydání kasačního nálezu. Ústavní soud tak uzavírá, že porušení shora označených ústavně zaručených práv v posuzované věci neshledal, a proto z uvedených důvodů stížnost jako neopodstatněnou odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. dubna 2013

Ivana Janů v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací