Ústavní soud rozhodl o návrhu Ing. P. R., ze dne 30. 3. 2020, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se s odvoláním na porušení jeho základních práv a svobod domáhá zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Ads 260/2019-72 ze dne 29. 1. 2020 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10 A 155/2018-48 ze dne 18. 7. 2018, dále požaduje osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce pro řízení před Ústavním soudem.
Navrhovatel se v minulosti obrátil na Ústavní soud již se 68 podáními a jsou mu tedy známy formální požadavky kladené na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přesto ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje. Navrhovatel si je přitom povinnosti být řádně zastoupen vědom, neboť žádá Ústavní soud o ustanovení právního zástupce pro řízení před Ústavním soudem. Uvedenému požadavku však Ústavní soud nemůže vyhovět, neboť ustanovení právního zástupce nespadá do jeho kompetence. Řízení před Ústavním soudem pak soudnímu poplatku nepodléhá. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým. Ústavní soud proto návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. dubna 2020
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj