Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele T. R., zastoupeného JUDr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Okresního soudu pro Prahu - západ sp. zn. 14 T 7/2014, a proti navazujícím usnesením Krajského soudu v Praze sp. zn. 11 To 341/2014, 11 To 444/2014, 11 To 156/2015, 11 To 157/2015 a 13 To 23/2015, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 8. 4. 2015 napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí, neboť jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva zakotvená v článku 36 odst. 1 a v článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost nesplňovala náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván dne 23. 4. 2015 k odstranění vad návrhu, které spočívaly zejména ve skutečnosti, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Pro odstranění vad návrhu byla stěžovateli stanovena lhůta 30 dnů ode dne doručení výzvy. Stěžovatel byl současně poučen, že podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. K žádosti stěžovatele mu Ústavní soud prodloužil lhůtu pro odstranění vad nejprve do 1. 6. 2015, poté za účelem předložení napadených rozhodnutí, která nebyla v ústavní stížnosti řádně identifikována, do 31. 7. 2015.
I po uplynutí této lhůty však stěžovatel, který byl informován o následcích nesplnění povinnosti předložit napadená rozhodnutí, všechny vady podání neodstranil. Stěžovatelem předložené kopie rozhodnutí se nehodují svým označením s jednacími čísly napadených rozhodnutí, případně se jedná o rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterým je přípustná stížnost, rozhodnutí o podané stížnosti však nebyla přiložena. I u těchto prvostupňových rozhodnutí - jedná se konkrétně o usnesení Okresního soudu Praha - západ ze dne 13. 10. 2014, č. j. 14 T 7/2014-744, ze dne 23. 2. 2015, č. j. 14 T 7/2014-1230, a ze dne 23. 2. 2015, č. j. 14 T 7/2014-1235 - však vzhledem ke skutečnosti, že je stěžovatel neoznačil v petitu ústavní stížnosti datem rozhodnutí ani řádně číslem jednacím, nýbrž pouze "usnesení sp. zn. 14 T 7/2014", není zřejmé, které z nich ústavní stížností napadá.
Za tohoto stavu, kdy stěžovatel řádně neoznačil napadená rozhodnutí, ani nedoložil jejich kopie, ačkoli mu k tomu byla poskytnuta lhůta téměř čtyř měsíců, shledal Ústavní soud v posuzované věci důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 18. srpna 2015
Jiří Zemánek v. r. soudce zpravodaj