Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 19. 1. 1999 postoupeno předsedou senátu Nejvyššího soudu JUDr. L. D. společné podání V. a J. H. ze dne 22. 10. 1998. K dotazu Ústavního soudu ze dne 11. 1. 1999, zda měli navrhovatelé v úmyslu podat ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 1998, č.j. 21 Cdo 1547/98-81, nebot' podání nemělo ani formální ani obsahové náležitosti návrhu na zahájení řízení podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ani nebylo adresováno Ústavnímu soudu, sdělili navrhovatelé dopisem ze dne 28. 2. 1999 kladné stanovisko s tím, že předloží Ústavnímu soudu všechny potřebné doklady. Ústavní soud přípisem ze dne 31. 3. 1999 vyrozuměl oba navrhovatele o vadách návrhu, podrobně je poučil o náležitostech ústavní stížnosti a vyzval je k odstranění vad jejich návrhu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla doručena oběma navrhovatelům dne 2. 4. 1999. Dne 16. 4. 1999 obdržel Ústavní soud dopis, ve kterém oba stěžovatelé navrhují vyloučení soudce - předsedy senátu Nejvyššího soudu ČR v Brně L. D. pro podjatost ve věci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 1998, č.j. 21 Cdo 1547/98-82, a prosí Ústavní soud o předání dvou stejnopisů tohoto dopisu předsedovi Nejvyššího soudu v Brně. Vady svého podání však navrhovatelé ve stanovené lhůtě neodstranili a lhůta marně uplynula. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 77/1998 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny.
II. ÚS 120/99 Soudci zpravodaji proto nezbylo, než v souladu s výše cit. ustanovením zákona o Ústavním soudu návrh odmítnout. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. května 1999 Vojtěch Cepl soudce Ústavního
-