Plný text
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele M. N., zastoupeného Mgr. Hanou Zabadalovou, advokátkou se sídlem v [adresa] proti postupu Krajského soudu v Brně, v řízení o odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 6. 2005, sp. zn. 1 T 666/2002, jako jinému zásahu veřejné moci, t a k t o : Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 3. 2006, stěžovatel napadl postup shora označeného soudu, rozhodujícího o jeho odvolání proti výroku o náhradě škody shora onačeného rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně s tím, že v něm shledává neodůvodněné průtahy, jimiž se cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu na projednání věci bez zbytečných průtahů, zakotveném v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu.
Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), pokud nejsou dány důvody přijetí ústavní stížnosti i bez splnění této podmínky dle ustanovení § 75 odst. 2 cit. zákona. Dle ust. § 75 odst. 1 věta před středníkem zákona o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Takovým procesním prostředkem je také podání stížnosti k předsedovi soudu dle § 164 zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů a návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zakotvený v § 174a téhož zákona. Ze sdělení místopředsedy Krajského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2006, které si Ústavní soud k otázce vyčerpání procesních prostředků vyžádal, vyplývá, že ve shora označené věci nepodal stěžovatel k tomuto soudu žádnou stížnost na průtahy v řízení ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než posoudit podanou ústavní stížnost při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti jako nepřípustnou.
Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako nepřípustnou odmítl, když neshledal důvod k postupu dle ust. § 75 odst. 2 cit. zák., který ostatně ani stěžovatel sám nenavrhoval.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2006
S t a n i s l a v B a l í k , v. r. soudce zpravodaj