Odůvodnění
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst.1 písm.e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť podaný návrh je nepřípustný.
Stěžovatelé podáním návrhu ze dne 17. března 1998, který došel Ústavnímu soudu dne 20. 3. 1998, se domáhají zrušení rozhodnutí O.Ú. - pozemkového úřadu v J., ze dne 2. 6. 1994, č.j. PÚ/6899/92-Kra-202 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 1995, č.j. 22 Ca 445/94-31, kterými bylo rozhodnuto, že nejsou podílovými spoluvlastníky v rozhodnutích uvedených parcel.
Současně se domáhají posouzení prošetření a zrušení usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 8. 1995, sp. zn. III.ÚS 76/95, kterým byl jejich výše uvedený návrh odmítnut. 1
II.ÚS 126/98
Nepřípustnost návrhu na zahájení řízení je dána ustanovením § 35 odst.1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť se týká věci, o které již Ústavní soud rozhodl.
Zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., současně nepřipouští, aby v novém řízení bylo předchozí pravomocné usnesení Ústavním soudem zrušeno.
Současně podaný návrh požaduje posouzení a prošetření usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 1997, č.j. 5 NC 309/97-13, kdy stěžovatelé dovozují jeho nezákonnost nevyřízením jejich stížnosti ze dne 17. 1. 1998, takže podle jejich názoru toto usnesení nemohlo nabýt právní moci.
Tímto usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo zastaveno řízení o přezkoumání rozsudku Krajského soudu ze dne 21. 2. 1995, č.j. 22 Ca 445/94-31, protože žádné zákonné ustanovení takový přezkum pravomocného rozsudku, vydaného ve správním soudnictví krajskému soudu neumožňuje.
Jedná se tedy o tentýž rozsudek, o kterém v rámci ústavní stížnosti již rozhodoval Ústavní soud. Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh stěžovatelů odmítnout.
P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně dne 17. srpna 1998