Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatelů a) L. G. a b) L. H., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2025, č. j. 3 To 33/2025-207, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 6. 5. 2025 bylo Ústavnímu soudu doručeno nejednoznačné podání stěžovatelů, které Ústavní soud vyhodnotil jako ústavní stížnost. Podání však nesplňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem.
2. Ústavní soud současně zjistil, že stěžovatelé přes poučení krajského soudu nevyužili svého práva a nepodali proti nyní napadenému usnesení krajského soudu dovolání. Teprve až rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání by přitom mohli napadnout ústavní stížností. Ústavní stížnost totiž představuje subsidiární prostředek, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně práva poskytuje (viz § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). To platí i pro mimořádný opravný prostředek.
3. Za těchto okolností Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje, a zároveň stěžovatelé netvrdili a Ústavní soud ani neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost ústavní stížnosti [§ 75 odst. 2 písm. a) a b) zákona o Ústavním soudu].
4. Ústavní soud proto shledal ústavní stížnost nepřípustnou, a jako takovou ji podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. května 2025
Jiří Přibáň v. r. soudce zpravodaj