1 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem dne 2. 12. 1993 ve věci ústavní stížnosti pana F.Š., zastoupeného advokátem JUDr. J.K., ve věci ústavní stížnosti, takto:
Výrok
Ú s t a v n í s o u d n á v r h o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :
Soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst.1 písm. b) zák.č. 182/93 Sb. návrh odmítl, neboť byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání citovaným zákonem.
Ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 24. srpna 1992 čj. 5C 103/92-8 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 3. prosince 1992 čj.10 Co 456/92-16. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. května 1993 čj. 7Cdo 61/93 dovolání podané žalobcem v této věci odmítl, a to pro nepřípustnost.
Ve smyslu ustanovení § 72 odst.2 zák.č. 182/93 Sb. bylo možno ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva 1
poskytuje (§75 odst. l). V daném případě takovým prostředkem bylo podání odvolání ke Krajskému soudu v Plzni a rozsudek vynesený tímto soudem. Podle ustanovení § 145 odst.1 (resp. § 14 odst.2) zák.č. 182/93 Sb. bylo možno tuto stížnost podat nejpozději do 31. 8. 1993.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. 12. 1993
JUDr. Antonín Procházka soudce zpravodaj
2