Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost

Spisová značka

II. ÚS 1374/26

Téma · generováno AIVýkon zbytku trestu po porušení zkušební doby

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 31. 8. 2026Zpravodaj: Šámal PavelTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:2.US.1374.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS Brno SOUD - OS Uherské HradištěNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 19. 5. 2026Předmět řízení: základní práva a svobody/svoboda osobní/trest odnětí svobody (zákonné uvěznění)

Shrnutí · generováno AI

Stěžovatel napadal nařízení výkonu zbytku trestů poté, co ve zkušební době řídil pod vlivem alkoholu. Ústavní soud shledal, že obecné soudy přestupek i možné mírnější postupy řádně vyhodnotily a své závěry odůvodnily. Ústavní stížnost proto odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Při posouzení podmínek výkonu zbytku trestu podle § 91 odst. 1 trestního zákoníku Ústavní soud zasáhne jen při porušení ústavně zaručených práv. Jestliže obecné soudy konkrétně a přezkoumatelně vyhodnotily přestupek ve zkušební době, zvažovaly mírnější opatření a jejich závěry nejsou svévolné, nejde o porušení práva na soudní ochranu ani presumpce neviny.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), nikoli další instancí v systému všeobecného soudnictví. Proto reaguje jen na taková pochybení obecných soudů, která vyvolávají skutečné negativní dopady na ústavně zaručená práva nebo svobody, anebo je alespoň ohrožují.
    Zobrazit v textu
  • Argumenty soudů jsou věcné, konkrétní, odůvodnění napadených rozhodnutí jsou přezkoumatelná. Ústavní soud v závěrech soudů nenalézá žádný projev svévole.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem, sídlem [adresa] Mělník, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. února 2026 č. j. 5 To 47/2026-109 a usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 27. listopadu 2025 č. j. 18 T 205/2019-98, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu v Uherském Hradišti, jako účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro tvrzené porušení svého práva na soudní ochranu a principu presumpce neviny.

2. Z ústavní stížnosti a doručených písemností se podává, že Okresní soud v Uherském Hradišti (dále jen "okresní soud") stěžovatele dříve uznal vinným z několika trestných činů souvisejících s řízením automobilu. Poté, v roce 2022, okresní soud podmíněně upustil od výkonu zbytku uložených trestů. Po uplynutí zkušební doby podmíněného upuštění okresní soud zjistil, že stěžovatel se ve stanovené zkušební době dopustil přestupku v dopravě - řídil osobní automobil pod vlivem alkoholu. Protože je stěžovatel podle okresního soudu nadále značně neukázněným řidičem, a k jeho nápravě je možno dospět jedině nařízením výkonu zbytku trestu, rozhodl napadeným usnesením, že stěžovatel podle § 91 odst. 1 trestního zákoníku vykoná zbytek uložených trestů.

3. Krajský soud Brně (dále jen "krajský soud") v záhlaví uvedeným usnesením zamítl stížnost stěžovatele. Krajský soud potvrdil, že spáchaný přestupek svědčí o nezodpovědném přístupu stěžovatele a marném plnění výchovné funkce dříve uloženého podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestů. Krajský soud zdůraznil, že stěžovatel přestupek spáchal úmyslně a šlo opět o řízení pod vlivem alkoholu, což bylo podstatou jednání, za které mu byl uložen trest, jenž má stěžovatel vykonat.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že nemělo dojít k přeměně zbytku nevykonaného trestu, protože podle něj pro to nebyly splněny zákonné podmínky.

5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že je k projednání ústavní stížnosti příslušný. Ústavní stížnost byla podána oprávněnou osobou, je včasná a přípustná. Stěžovatel je řádně zastoupen advokátem.

6. Nynější ústavní stížnost je na samé hranici projednatelnosti. Obsahuje jediné konkrétnější tvrzení o porušení ústavně zaručených práv a svobod. Ústavní soud ovšem neshledal, že ústavní stížnost je vadná, protože i na podkladě tohoto tvrzení lze napadená rozhodnutí alespoň rámcově přezkoumat. Strohému obsahu ústavní stížnosti ovšem nutně odpovídá rozsah přezkumu Ústavním soudem (viz usnesení ze dne 31. 5. 2023 sp. zn. I. ÚS 1280/23, bod 8 usnesení ze dne 20. 2. 2024 sp. zn. IV. ÚS 4/24 či bod 7 usnesení ze dne 4. 9. 2024 sp. zn. IV. ÚS 1774/24).

7. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost je návrhem zjevně neopodstatněným.

8. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), nikoli další instancí v systému všeobecného soudnictví. Proto reaguje jen na taková pochybení obecných soudů, která vyvolávají skutečné negativní dopady na ústavně zaručená práva nebo svobody, anebo je alespoň ohrožují. Ústavní soud se proto zabývá pouze otázkou, zda napadenými rozhodnutími byla porušena základní práva stěžovatele.

9. Namítá-li tedy stěžovatel, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro vykonání zbytku uloženého trestu podle § 91 odst. 1 trestního zákoníku, uvádí Ústavní soud, že k argumentaci o naplnění těchto zákonných podmínek směřovala v podstatě celá část odůvodnění napadených rozhodnutí. Okresní soud i krajský soud konkrétně hodnotily povahu přestupku stěžovatele, o jehož spáchání opřely svůj závěr, že se stěžovatel ve zkušební době neosvědčil. Soudy se vypořádaly i s eventualitami ponechání podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestů v platnosti, stanovení dohledu, prodloužení zkušební doby, uložení přiměřených omezení a povinností, či uložení povinnosti podrobit se terapeutickému programu pro řidiče. Argumenty soudů jsou věcné, konkrétní, odůvodnění napadených rozhodnutí jsou přezkoumatelná. Ústavní soud v závěrech soudů nenalézá žádný projev svévole.

10. Proto Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2026

Jiří Přibáň v. r. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací