ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele K.B., o jeho podání ze dne 3. 10. 1994, takto :
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel ve svém podání ze dne 3. 10. 1994, doručeném Ústavnímu soudu dne 5. 10. 1994, uvedl, že doposud nebyl projednán podnět k revizi rozhodnutí Vyššího vojenského soudu v Příbrami ze dne 5. 12. 1993, sp. zn. T 4/91 a usnesení Nejvyššího soudu ČSFR, vojenského kolegia ze dne 19. 3. 1992 zn. Tov 4/92, čímž dochází ve smyslu ustanovení § 75 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. k značným průtahům v řízení o opravném prostředku. Navrhovatel požadoval revizi uvedených rozhodnutí, neboť došlo k porušení řady právních předpisů včetně Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud vyrozuměl navrhovatele ohledně vad jeho podání přípisem, který mu byl doručen oproti podpisu dne 12. 10. 1994.
Současně mu byla poskytnuta do 2. 11. 1994 lhůta k odstranění vad.
Ústavní soud po marném uplynutí lhůty k odstranění vad návrh znovu přezkoumal a dospěl k závěru, že se jedná o návrh, který nemá náležitosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb. mimo jiné proto, že navrhovatel není zastoupen advokátem.
Za této situace a vzhledem k tomu, že dne 2. 11. 1994 uplynula lhůta k odstranění vad, byl návrh navrhovatele dle § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. 11. 1994
JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu ČR