II. ÚS 1439/14

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou za stěžovatelku jejím obecným zmocněncem, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 4. 2014 a doplněnou dne 21. 4. 2014, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž mělo být porušeno její ústavní právo na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka byla přípisem ze dne 6. 5. 2014 vyzvána k odstranění jejích vad ve lhůtě do 30 dnů. Zejména byla poučena o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem s tím, že zastoupení obecným zmocněncem je vyloučeno. Současně byla upozorněna na následky neodstranění vytčených vad.

Jak vyplývá z vrácené doručenky, doručující orgán stěžovatelku nezastihl, písemnost Ústavního soudu uložil a stěžovatelce zanechal výzvu, že zásilka je připravena k vyzvednutí dne 19. 5. 2014. Protože si ji stěžovatelka v úložné době nevyzvedla, písemnost byla dne 2. 6. 2014 vložena do její domovní schránky. Výzva Ústavního soudu tak byla stěžovatelce doručena fikcí dne 29. 5. 2014, přičemž na ni do současné doby nijak nereagovala. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout s tím, že v určené lhůtě nebyly odstraněny její vady.

I kdyby snad obecný zmocněnec stěžovatelky mínil podat ústavní stížnost svým jménem, avšak výlučně ve vztahu k právnímu postavení stěžovatelky, takové oprávnění mu nepřísluší, neboť česká právní úprava řízení o ústavní stížnosti nezná tzv. actio popularis, tedy možnost domáhat se ochrany práv třetích osob nebo v obecném zájmu (viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 921/14 ze dne 19. 3. 2014, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2014

Jiří Zemánek, v. r. soudce zpravodaj