Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)

Spisová značka

II. ÚS 147/93

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 1994-01-20Zpravodaj: Brožová IvaTyp řízení: O zrušení zákonů a jiných právních předpisůECLI:CZ:US:1994:2.US.147.93
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FOPodání: 1993-12-20Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“

Plný text

Sp. zn. II. ÚS 147/93

ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele L. T., o návrhu na zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 1993 sp. zn. 11 Co 486/93, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se ve svém podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 20. 12. 1993, domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 1993, sp. zn. 11Co 486/93, neboť tímto rozhodnutím byl porušen čl. 2 odst. 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Napadenému rozhodnutí vytýkal, že došlo k zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, aniž by mu bylo umožněno provést záměnu účastníků na straně odpůrce. Současně namítal vadné právní posouzení věci, když návrh byl zamítnut dle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř., kteréžto však umožňuje pouze řízení zastavit. Konečně vyslovil názor, že nelze ve věcech týkajících se předběžného opatření rozhodovat o nákladech řízení, neboť takováto rozhodnutí se vztahují pouze k rozhodování ve věci samé.

Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že je-li zákonem (tj. § 74-75 o.s.ř.) připuštěna možnost vydávat předběžné opatření na základě pouhého osvědčení rozhodujících skutečností a dokonce výslovně, aniž by byli účastníci soudem vyslechnuti (§ 75 odst. 2 o.s.ř.), přičemž navrhovateli nic nebrání domáhat se vydání téhož předběžného opatření proti jinému odpůrci, který by již byl pasivně legitimován, jde o návrh zjevně neopodstatněný, zvláště je-li ochrana před Ústavním soudem chápána jako krajní prostředek ochrany. Totéž platí i pokud jde o namítanou nesprávnost rozhodnutí o nákladech řízení, neboť v tomto směru má Ústavní soud za to, že rozhodnutí o nákladech řízení se nedotýká a tudíž nemůže ani způsobit újmu na základních právech a svobodách tak, jak jsou v Listině základních práv a svobod nejenom uvedena, ale také chápána.

Z uvedených důvodů Ústavní soud návrh navrhovatele dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) z. č. 182/1993 Sb. odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 20. 1. 1994

JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu ČR

Za správnost vyhotovení:

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací