Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. V. V., advokáta, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. března 2026, č. j. 20 Co 87/2026-238, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 10. února 2026, č. j. 27 C 283/2023-225, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
2. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V případě nyní projednávaného návrhu stěžovatele tomu tak není.
3. Ústavní soud blanketní stížnost stěžovatele odmítl pro neodstraněné vady za přiměřeného použití § § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel je sám advokátem, tedy právním profesionálem, a opakovaně byl poučován o náležitostech ústavní stížnosti, které opakovaně nerespektuje. V takové situaci je další vyzývání stěžovatele postupem neefektivním a Ústavní soud k němu nepřistoupil. Stejně Ústavní soud rozhodoval o řadě stěžovatelových stížností, např. v usneseních sp. zn. III. ÚS 1035/25; II. ÚS 616/25; 10. 3. 2025 nebo I. ÚS 398/25, na jejichž odůvodnění zcela odkazuje.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. června 2026
Jiří Přibáň v. r. soudce zpravodaj