Odůvodnění
Navrhovatel svým návrhem namítá napadenému usnesení Městského soudu v Praze nesprávné právní posouzení věci a upření práva podle Listiny základních práv a svobod, zvláště čl. 36, 37 odst. 2 a 38 odst. 2.
Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. Dle § 72 odst. 2 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jímž je Ústavní soud dle čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR vázán, je podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, mezi něž nutno zařadit i dovolání.
Ústavní soud se v posuzování věci proto zabýval možností navrhovatele podat proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze dovolání.
Dovolání je dle § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. výslovně přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto. K dotazu právnímu zástupci stěžovatele pak Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, o němž nebylo ke dni podání ústavní stížnosti rozhodnuto, a které je vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo 815/99.
Ústavní soud shledal za prokázané, že v posuzované věci stěžovateli dle § 238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání přísluší. V důsledku toho lze stěžovateli vytknout nevyčerpání všech procesních prostředků, poskytovaných zákonem k ochraně práva; dle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná.
II. ÚS 149/99 Podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu
V Brně dne 5. 5. 1999