Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele L. K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 68/2011-47 ze dne 11. 5. 2011, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 7. 6. 2011, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ale i dalších nespecifikovaných rozhodnutí, kterými mu byly odejmuty dávky hmotné nouze, příspěvek na bydlení a jiné.
Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel přípisem ze dne 30. 6. 2011 vyzván k odstranění vytýkaných vad ve lhůtě 20 dnů s tím, že pokud tak neučiní, bude jeho návrh odmítnut. Předmětná výzva mimo jiné obsahovala informaci, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, pro případ potíží s obstaráním právního zastoupení byl stěžovatel odkázán na Českou advokátní komoru (dále jen "Komora"), která mu v souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, advokáta ustanoví.
Dne 25. 7. 2011 Ústavní soud obdržel přípis stěžovatele, v němž označil za nespravedlivou skutečnost, že přístup k Nejvyššímu správnímu soudu i Ústavnímu soudu je možný toliko prostřednictvím advokátů. Výše úhrady za jejich právní služby je pro dlouhodobě nezaměstnaného stěžovatele nepřijatelná, pročež Komora určuje advokáta až po předložení odmítnutí právní pomoci dvěma advokáty. Stěžovatel závěrem vyslovil souhlas s tím, aby Ústavní soud projednal ústavní stížnost bez přítomnosti stěžovatele i jeho právního zástupce. V reakci na obsah výše citovaného podání Ústavní soud přípisem ze dne 9. 8. 2011 opakovaně poučil stěžovatele o možnosti požádat Komoru o určení advokáta, a to i v případě, jestliže mu jeho příjmové a majetkové poměry nedovolují obstarat si právní zastoupení smluvně. Ústavní soud současně stěžovateli prodloužil lhůtu k odstranění vad podání o dalších 30 dnů. Výzvu stěžovatel obdržel oproti podpisu dne 11. 8. 2011, avšak vytčené vady podání ve lhůtě k tomu stanovené, která marně uplynula již dne 12. 9. 2011, neodstranil a nesdělil ani, že by podnikl kroky nutné k jejich odstranění, o nichž byl výzvou informován. Neučinil tak ani později, tj. do dne vydání tohoto rozhodnutí.
Za této situace Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh jako vadný podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2011
Stanislav Balík, v. r. soudce zpravodaj