Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti V. L., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. dubna 2021 č. j. 8 Azs 59/2021-31, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka posuzovanou ústavní stížností brojila proti v záhlaví uvedenému rozsudku Nejvyššího správního soudu. Ústavní stížnost byla podána advokátem Mgr. Ladislavem Bártou, který k ní ovšem nepředložil plnou moc prokazující jeho oprávnění podat za stěžovatelku ústavní stížnost a zastupovat ji v řízení před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Podání trpělo také řadou dalších formálních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona o Ústavním soudu); mimo jiné z něj nebyla patrná ústavněprávní argumentace pro řízení před Ústavním soudem. Toho si byl advokát vědom, neboť uvedl, že ústavní stížnost doplní "následovně". Ústavní soud vyzval stěžovatelku prostřednictvím advokáta, který Ústavnímu soudu ústavní stížnost zaslal, aby tyto vady odstranil ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy, přičemž podal současně poučení, že nedojde-li k odstranění těchto vad, bude ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Vytčené vady ve stanovené lhůtě (ani poté) odstraněny nebyly a na výzvu nebylo reagováno ani jiným způsobem.
Za daných okolností Ústavní soud nepovažoval za důvodné opětovně vyzývat k odstranění vad ani advokáta, ani stěžovatelku, neboť stěžovatelka s Ústavním soudem sama nikdy v této věci nekomunikovala, a tedy ani nebylo osvědčeno, zda advokát jednal v souladu s její vůlí, či nikoliv (podobně viz např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 123/21 ze dne 27. 4. 2021). Ústavní soud proto ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstraněné vady odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. července 2021
Milada Tomková v. r. soudkyně zpravodajka