Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. R. F., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2024 č. j. 68 Co 139/2024-5065 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. června 2023 č. j. 50 P 104/2014-4863, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Podáním označeným jako ústavní stížnost se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených usnesení s tvrzením, že byla porušena její práva zaručená ústavním pořádkem České republiky, zakotvená v Listině základních práv a svobod.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. Návrh stěžovatelky vykazuje několik nedostatků, a stěžovatelka zejména není zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se na něj v minulosti již několikrát obrátila s návrhy trpícími stejnou vadou, a byla opakovaně poučena, že její neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Stěžovatelka však i poté volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byla soudem poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již od samého počátku řízení (pozn. obligatorní zastoupení fyzických a právnických osob advokátem je determinováno požadavkem kvalifikovaného uplatňování práv).
3. Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
4. Z výše uvedených důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. července 2024
David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj