Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 12. 7. 2023 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného usnesení Okresního soudu v Bruntále, a to pro jeho rozpor s čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Bruntál, 1. oddělení obecné kriminality ze dne 28. 4. 2023 č. j. KRPT-119480-85/TČ-2022-070171 byla stěžovatelce uložena pořádková pokuta ve výši 5 000 Kč. Důvodem pro uložení měla být skutečnost, že se stěžovatelka bez omluvy nedostavila k výslechu, který se měl konat dne 27. 4. 2023, k němuž byla předvolána.
O podané stížnosti rozhodl Okresní soud v Bruntále ústavní stížností napadeným usnesením tak, že se zamítá, neboť není důvodná.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že důvodem nerespektování výzvy policejního orgánu byla náhlá a nepředvídatelná nutnost její osobní účasti na služebně Policie České republiky v Brně, na ulici Příční, a to z důvodu trestního řízení, které bylo vedeno proti jejímu mladistvému synovi. O tomto informoval stěžovatelku policejní orgán telefonicky dne 26. 4. 2023. Stěžovatelka tak upřednostnila zájem svého syna a dostavila se na policejní služebnu v Brně.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně odmítá ústavní stížnosti proti rozhodnutí ve věcech tzv. objektivně bagatelního významu z důvodu zanedbatelného zásahu do subjektivních práv jednotlivce, které není již z kvalitativního hlediska obecně schopno založit porušení základních práv a svobod (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2497/11 nebo IV. ÚS 1100/18); případný zásah uplatňuje Ústavní soud pouze v případech extrémního vybočení obecného soudu ze standardů, jež jsou esenciální pro zjištění skutkového základu sporu a pro jeho právní posouzení. Je přitom především na stěžovatelce, aby v ústavní stížnosti doložila, proč věc přes "bagatelnost" částky vyvolává v její právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1161/14 a IV. ÚS 3520/20). Žádné takové tvrzení stěžovatelka v ústavní stížnosti nepřináší a Ústavní soud takové okolnosti v její věci neshledává. Je sice pravdou, že stěžovatelka v ústavní stížnosti konstatovala, že je pro ni předmětná finanční částka likvidační, neboť pobírá toliko rodičovský příspěvek, nicméně tato skutečnost nevypovídá ničeho o jejích celkových majetkových poměrech. Namítá-li stěžovatelka, že upřednostnila zájem svého mladistvého syna, nutno uvést, že z usnesení policejního orgánu se podává, že na Policii České republiky v Brně nebyla předvolána, ale byla toliko telefonicky informována, zda je možno jí dožádáním přes OOP Krnov zaslat k podpisu poučení zákonného zástupce. Z uvedeného se podává, že výslech nestál v kolizi s jiným úkonem orgánů činných v trestním řízení a nedostavení se k tomuto výslechu nebylo důvodné. Napadenému usnesení Okresního soudu v Bruntále tak z ústavněprávního hlediska není čeho vytknout. V situaci, kdy nebylo ústavní stížnosti vyhověno, nebyl dán ani prostor pro aplikaci ustanovení § 62 zákona o Ústavním soudu a stěžovatelce přiznat náklady spojené s řízením před Ústavním soudem.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. července 2023
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu