Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatele POGARAMI, s.r.o., se sídlem [adresa] Kopřivnice, označeném jako "ústavní stížnost", takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 29. 5. 2018 bylo Ústavnímu soudu doručeno obsahově značně nesrozumitelné podání, plné překlepů a zjevných gramatických a stylistických chyb.
Toto podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), zejména z něj nebylo dostatečně patrno, čeho se vlastně navrhovatel v tomto řízení domáhá, a pro řízení před Ústavním soudem nebyl zastoupen advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona). K odstranění procesních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel vyzván přípisem mu doručeným dne 2. 6. 2018, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 20 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Zejména byl navrhovatel poučen o tom, že je nutno doložit zastoupení advokátem, a dále byl upozorněn na obsahovou nesrozumitelnost prvotního podání. Na tuto výzvu navrhovatel reagoval pouze tak, že se opakovanými přípisy ohradil proti poukazu Ústavního soudu na obsahovou nesrozumitelnost svého podání a na vytýkané množství gramatických a stylistických chyb s konstatováním, že "nepotřebuji za dané situace další advokáti protože na pravdě aspravedlnosti nic dalšího nevymyslý." Současně zaslal Ústavnímu soudu rozhodnutí České advokátní komory ze dne 12. 6. 2018, č. j. 10.01-000695/18-002, jehož obsahem je zamítnutí žádosti stěžovatele o poskytnutí právní služby z důvodu absence splnění zákonných podmínek. Současně byl stěžovatel poučen o tom, že proti tomuto rozhodnutí je možno podat správní žalobu. Z podání stěžovatele nicméně není patrno, zda této možnosti využil, resp. zda ji hodlal využít. Pokud by tak totiž učinil, bylo možno citované rozhodnutí České advokátní komory podrobit přezkumu správním soudem, případně následně mohl stěžovatel podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a poté rovněž ústavní stížnost ke zdejšímu soudu. Ve vztahu k nyní již napadeným rozhodnutím pak připadalo do úvahy podat návrh na odklad jejich vykonatelnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), což však stěžovatel rovněž neučinil a Ústavní soud je v tomto směru vázán na podání návrhu, takže tak nemohl učinit z vlastní iniciativy. Ústavní soud proto konstatuje, že navrhovatel vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, přičemž lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula již dne 22. 6. 2018. Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. června 2018
Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj