Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatelky S. K., bez právního zastoupení, proti vyrozumění Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 5. května 2026 č. j. 2 NZT 32/2025-465, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 4. 7. 2026 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky označené jako ústavní stížnost a žádost o předběžné opatření.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Návrh stěžovatelky trpí zjevnými vadami. Především nebyl sepsán advokátem a nebyla k němu přiložena plná moc pro zastupování v řízení před Ústavním soudem. Stěžovatelka v návrhu uvádí, že se dne 15. 6. 2026 obrátila na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta v předmětné věci, avšak dosud od České advokátní komory nedostala žádnou odpověď. Současně dodala, že kontaktovala také řadu advokátů, avšak žádný z nich nesouhlasil s převzetím zastoupení v dané věci. 4. Ústavní soud dotazem u České advokátní komory zjistil, že žádost stěžovatelky o určení advokáta byla dne 13. 7. 2026 zamítnuta jako bezdůvodná. Přesto Ústavní soud stěžovatelku podáním ze dne 15. 7. 2026 (doručeným dne 16. 7. 2026) vyzval k odstranění příslušné vady ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení výzvy. Poslední den lhůty k odstranění vad tak připadl na pondělí 17. 8. 2026. Stěžovatelka byla informována o zamítnutí její žádosti o určení advokáta a rovněž byla poučena, že neodstraní-li vady ve stanovené lhůtě, Ústavní soud její návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítne.
5. Podáním doručeným dne 16. 7. 2026 stěžovatelka Ústavnímu soudu sdělila, že zamítla-li Česká advokátní komora její žádost o určení advokáta, jde o zlovůli, neboť její žádost o řádné zhodnocení důkazů nebyla bezdůvodná. Zopakovala rovněž, že není schopna si sama zajistit advokáta a že kontaktovala již jedenáct advokátů, avšak žádný z nich zastoupení nepřevzal.
6. Podáním ze dne 22. 7. 2026 (doručeným dne 23. 7. 2026) Ústavní soud stěžovatelku vyrozuměl, že neustanovuje účastníkům řízení právního zástupce a není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí České advokátní komory o určení advokáta. Zopakoval, že posledním dnem lhůty k odstranění vad je pondělí 17. 8. 2026.
7. Ústavní soud konstatuje, že se k zákonnému požadavku právního zastoupení advokátem opakovaně vyjádřil ve své rozhodovací praxi tak, že jeho smysl a účel je třeba spatřovat v mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, jakož i vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení. Upozornit lze i na univerzálnost řízení před Ústavním soudem z hlediska návaznosti na jiné druhy procesního řízení.
8. Přestože byla stěžovatelka poučena o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, vytýkané vady ve stanovené lhůtě (ani do data rozhodnutí) neodstranila.
9. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti ji soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2026 Pavel Šámal v. r. soudce zpravodaj