Odůvodnění
Stěžovatelka se ústavní stížností ze dne 6. 6. 1997 domáhala zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 1997, č.j. 18 Co 520/96-44, kterým byl vůči ní změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13. 6. 1996, č. j. 5 C 106/95-26. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Pod vyčerpáním je třeba rozumět pravomocné ukončení řízení o posledním procesním prostředku, kterým je v tomto případě dovolání, na jehož projednání má stěžovatelka zákonný nárok. Samotná existence pravomocného rozhodnutí ještě splnění této podmínky nezaručuje. Z § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vyplývá zákonný nárok stěžovatelky na meritorní projednání jejího dovolání. Teprve v závislosti na výsledku tohoto řízení (§ 243b o. s. ř.) se případně stěžovatelce otevře cesta k podání ústavní stížnosti. Podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. C'. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. října 1998 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu