Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti navrhovatelky D. V., bez právního zastoupení, směřující proti blíže nespecifikovanému rozhodnutí Okresního soudu Brno - venkov, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelka v podání označeném jako "žádost o přezkoumání rozsudku Okresního soudu pro Brno venkov ve prospěch mého manžela J. V." namítá pochybení soudu při rozhodování o trestném činu maření výkonu soudního rozhodnutí (§ 171 trestního zákona), kterého se dopustil manžel navrhovatelky tím, že utekl z výkonu trestu. Navrhovatelka blíže nespecifikuje rozhodnutí, kterým byl její manžel odsouzen a ani neuvádí žádné další podrobnosti k dané věci.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ustanovení § 27 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu stanovuje, že ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Zákon o Ústavním soudu vymezuje okruh osob oprávněných k podání ústavní stížnosti tak, že ústavní stížnost může podat pouze osoba, jež byla účastníkem řízení. Z uplatnění ústavní stížnosti jsou tak vyloučeny všechny jiné subjekty. Ústavní soud shledává typicky jako neoprávněnou k podání ústavní stížnosti osobu, která podává ústavní stížnost za někoho jiného. V dané věci podala ústavní stížnost manželka účastníka řízení, tedy osoba odlišná od okruhu osob vymezených v § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud již nevyzýval navrhovatelku k odstranění vad podání, neboť jejich náprava by nemohla vést k jinému závěru ohledně neoprávněnosti navrhovatelky. Na základě výše uvedených skutečností nezbylo, než aby soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh podaný opatrovníkem navrhovatele odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 13. srpna 2008
Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj