Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti ing. J. S., zastoupeného JUDr. H. Š., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.12.1999, č.j. 8 Co 3020/99-60, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 30.3.2000 domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.12.1999, č.j. 8 Co 3020/99-60. Napadeným rozsudkem soud změnil prvoinstanční rozsudek, jímž bylo vyhověno stěžovatelovu návrhu požadujícímu po vedlejším účastníkovi zaplacení částky 250 000,- Kč s příslušenstvím, tak, že žalobu zamítl. Stěžovatel posléze podal dovolání, jehož přípustnost je založena na rozdílnosti rozsudku odvolacího soudu s rozsudkem soudu prvního stupně [§ 238 odst. 1 písm. a) obč. soudního řádu]. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Stěžovatel podal dovolání, které je v posuzované věci ex lege přípustné, avšak dosud o něm nebylo rozhodnuto. Stěžovatelem podaná ústavní stížnost tudíž nesměřuje proti rozhodnutí o posledním opravném prostředku, je tudíž předčasná. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 11.4.2000
JUDr. Ivana Janů soudce zpravodaj