Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Mgr. K. Š., právně zastoupené JUDr. Ivanem Čejkou, advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 1999, sp. zn. 9 Co 800/99, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností podanou dne 4. 4. 2005, doručenou Ústavnímu soudu dne 5. 4. 2005, se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného usnesení krajského soudu, kterým bylo jako opožděné odmítnuto její odvolání proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 17. 6. 1999, sp. zn. P 106/91. Z obsahu ústavní stížnosti jakož i z jejích příloh vyplývá, že stěžovatelka podala proti usnesení Krajského soudu v Ostravě rovněž dovolání. Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 7. 2004, sp. zn. 30 Cdo 1316/2004, však dovolací řízení zastavil pro nedostatek povinného právního zastoupení dovolatelky. Protože ústavní stížnost nesplňovala všechny zákonem stanovené náležitosti, byla stěžovatelka vyzvána k jejímu doplnění. Dne 1. 7. 2005 byla Ústavnímu soudu doručena doplněná ústavní stížnost včetně plné moci pro právního zástupce. Ústavní soud se primárně zabýval tím, zda návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Lhůtu k podání návrhu nemůže Ústavní soud prodloužit ani prominout, neboť se jedná o lhůtu kogentní. Napadené rozhodnutí krajského soudu však bylo vydáno dne 12. 10. 1999, dovolání proti němu bylo podáno dne 17. 12. 1999. Z podacího razítka je zřejmé, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 4. 4. 2005, z čehož nepochybně vyplývá, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. července 2005
Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj