UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost

Spisová značka

II. ÚS 2141/25

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 2025-12-10Zpravodaj: Přibáň JiříTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2025:2.US.2141.25.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS Brno SOUD - OS Brno-venkovNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 2025-07-23Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost je subsidiární a zásadně přípustná až po vyčerpání všech procesních prostředků podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Proti rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudního poplatku měl stěžovatel podat odvolání. Námitku podjatosti lze uplatnit v řádných či mimořádných opravných prostředcích proti meritornímu rozhodnutí, neboť před jeho vydáním zpravidla nedochází k zásahu do právní sféry stěžovatele. Stížnost proto byla podle § 43 odst. 1 písm. e) a § 75 odst. 2 téhož zákona odmítnuta jako nepřípustná.

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. M., MBA, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Fořtem, advokátem, sídlem [adresa] proti sdělení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2025, č. j. 13 Nc 7035/2025-140, a usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 14. 7. 2025, č. j. 42 Nc 2001/2025-141, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov, jako účastníků řízení, a T. P., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 23. 7. 2025 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele proti výše označenému sdělení Krajského soudu v Brně ("krajský soud") a výše označenému usnesení Okresního soudu Brno-venkov ("okresní soud").

2. Okresní soud nařídil usnesením ze dne 16. 1. 2025, č. j. 42 Nc 2001/2025-10, předběžné opatření, proti kterému se stěžovatel bránil odvoláním. Stěžovatel následně požádal o osvobození od soudního poplatku. Jeho žádosti však okresní soud nevyhověl a žádost stěžovatele napadeným usnesením zamítl.

3. V mezidobí, po podání odvolání proti předběžnému opatření, vznesl stěžovatel námitku podjatosti proti soudkyni okresního soudu, která ve věci dosud rozhodovala. Uvedl přitom, že se obává pro něj nepříznivého rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro řízení. Okresní soud proto předložil spis krajskému soudu, aby o námitce podjatosti rozhodl. Krajský soud však napadeným sdělením (které stěžovatel považuje materiálně za rozhodnutí) vrátil spis zpět okresnímu soudu bez věcného vyřízení s tím, že nebyly splněny podmínky pro předložení spisu k rozhodnutí o námitce podjatosti. Podle krajského soudu je námitka stěžovatele odvolacím důvodem, o její důvodnosti rozhoduje krajský soud v řízení o odvolání, nikoliv podle § 16 občanského soudního řádu. Proti napadenému sdělení krajského soudu podal stěžovatel - jak sám upozornil - vedle ústavní stížnosti rovněž dovolání.

4. Ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv, který je možno zásadně využít až po vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně práva poskytuje (viz § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), a to včetně mimořádného opravného prostředku. Ústavní soud při posuzování, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti, které stanoví zákon o Ústavním soudu, zjistil, že stěžovatel napadá postup krajského soudu při řešení námitky podjatosti a rozhodnutí okresního soudu o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, aniž by však vyčerpal veškeré zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

5. Za dané situace měl stěžovatel podat proti napadenému usnesení okresního soudu odvolání, jak byl soudem poučen. Jde-li o postup krajského soudu, je namístě připomenout, že jak případné rozhodnutí o nepodjatosti, tak ani faktické nerozhodnutí o námitce podjatosti, nejsou způsobilé se negativně projevit v právní sféře stěžovatele. Ta by mohla být negativně zasažena teprve meritorním rozhodnutím. Jelikož řízení ve věci samé dosud neskončilo, jsou stěžovateli nadále k dispozici procesní prostředky ochrany jeho práv. Nestrannost soudkyně tak může zpochybňovat v rámci řádných, případně i mimořádných opravných prostředků (blíže viz stanovisko pléna ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. Pl.ÚS-st. 58/23).

6. Nynější rozhodnutí Ústavního soudu přitom stěžovatele nijak neomezuje v podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí ve věci samé. Bude-li mít za to, že pravomocné meritorní rozhodnutí bylo vydáno nepříslušným soudem, nebude mu nic bránit v tom, aby proti takovému rozhodnutí po vyčerpání opravných prostředků podal novou ústavní stížnost.

7. Z výše vyložených důvodů, a jelikož stěžovatel netvrdil a Ústavní soud ani neshledal výjimečné okolnosti vylučující nepřípustnost (§ 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. prosince 2025

Jiří Přibáň v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací