Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele K. S., proti rozhodnutím vydaným v řízení před Okresním soudem v Kladně, sp. zn. 5T 196/2016, za účasti Okresního soudu v Kladně, jako účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavnímu soudu bylo dne 24. 7. 2025 doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost proti rozhodnutím vydaným ve výše označeném řízení Okresního soudu v Kladně, a to včetně rozhodnutí navazujících, která však stěžovatel blíže nespecifikoval. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a shledal, že stěžovatel není v řízení zastoupen advokátem (viz § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem se přitom týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem (§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
2. Ústavní soud proto vyzval stěžovatele přípisem ze dne 29. 7. 2025 k odstranění vad návrhu s tím, že mu stanovil lhůtu pro jejich odstranění. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, odmítne bez dalšího ústavní stížnost postupem dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
3. Stěžovatel následně Ústavnímu soudu sdělil, že požádal Českou advokátní komoru o určení advokáta k poskytnutí právní služby. Ústavní soud ověřil, že stěžovatel skutečně žádost České advokátní komoře zaslal, avšak na výzvu k jejímu doplnění reagoval pouze vulgárními podáními a požadované dokumenty České advokátní komoře v určené lhůtě nedoložil.
4. Ústavní soud konstatuje, že ačkoliv se stěžovateli dostalo náležitého poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti a následcích neodstranění vad, stěžovatel ve lhůtě k tomu stanovené nedoložil plnou moc prokazující právní zastoupení, neučinil tak ani ke dni vydání tohoto usnesení a současně ani nepožádal o prodloužení lhůty k odstranění vad svého podání.
5. Z uvedených důvodů Ústavní soud postupem přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. září 2025
Jiří Přibáň v. r. soudce zpravodaj