Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. L., t. č. ve Věznici Brno, zastoupené Mgr. Janem Konečným, advokátem, sídlem [adresa] proti postupu Městského soudu v Brně spočívajícím v nakládání s trestním příkazem ze dne 27. června 2026 č. j. 88 T 92/2026-63 jako s pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, za účasti Městského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Městského státního zastupitelství v Brně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Městskému soudu v Brně se zakazuje v pokračování výkonu trestu odnětí svobody, který byl stěžovatelce uložen trestním příkazem ze dne 27. června 2026 č. j. 88 T 92/2026-63, a to do rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatelka brojí proti postupu Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") spočívajícímu v tom, že ve věci vedené pod sp. zn. 88 T 92/2026 považoval za pravomocný a vykonatelný trestní příkaz ze dne 27. 6. 2026, ačkoli nebylo nařízeno hlavní líčení. Takovým postupem došlo podle stěžovatelky k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 8, odst. 1, odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2, čl. 38 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 a čl. 6 odst. 1, odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. K ústavní stížnosti připojila stěžovatelka návrh, aby Ústavní soud vydal předběžné opatření podle § 80 zákona o Ústavním soudu, kterým by do skončení řízení o ústavní stížnosti zakázal městskému soudu pokračovat v nakládání s trestním příkazem jako s pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, a v té souvislosti nečinil žádná rozhodnutí, opatření ani faktické úkony směřující k vynucení jejího nástupu výkonu trestu odnětí svobody.
3. Ústavní soud zvážil podmínky a okolnosti, které stanoví § 80 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, pro rozhodnutí o vydání předběžného opatření. Předmětná ústavní stížnost směřuje proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí (konkrétně je to nenařízení hlavního líčení). Vzhledem k tomu, že stěžovatelka již nastoupila k výkonu trestu odnětí svobody, jedná se o naléhavý případ podle § 80 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. To znamená, že o předběžném opatření je možno rozhodnout i bez vyjádření ostatních účastníků a vedlejších účastníků.
4. Tímto předběžným opatřením se nijak nepředjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti, toto řízení pokračuje i nadále.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2026
Jiří Přibáň v. r. předseda senátu