Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. E. H., zastoupené Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Obvodního soudu pro Praku 4 ze dne 7. 7. 2016, č. j. 27 C 17/2010-458, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2017, č. j. 70 Co 18/2017-518, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, č. j. 22 Cdo 5916/2017-608, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4, Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 10. 7. 2018 byl Ústavnímu soudu doručen přípis Obvodního soudu pro Prahu 4 datovaný dnem 28. 6. 2018 s tím, že dne 21. 6. 2018 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doručena ústavní stížnost stěžovatelky podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno její legitimní očekávání na nabytí majetku podle čl. 1 Dodatkového protokolu číslo 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále jimi bylo porušeno její právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny.
2. Jak si Ústavní soud ověřil u Obvodního soudu pro Prahu 4, shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu se dostalo do dispozice právnímu zástupci stěžovatelky prostřednictvím datové schránky dne 23. 4. 2018 a Obvodní soud pro Prahu 4 ústavní stížnost stěžovatelky předal k poštovní přepravě dne 3. 7. 2018.
3. Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaných rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky řízení kladené na ni zákonem o Ústavním soudu, tedy též to, zda byla podána včas.
4. Podle ustanovení § 27 odst. 2 a § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je řízení před Ústavním soudem zahájeno dnem doručení písemného návrhu Ústavnímu soudu. Z těchto kogentních ustanovení, avšak ani z žádných jiných ustanovení právního řádu, nevyplývá, že by zaslání ústavní stížnosti obecnému soudu bylo schopno vyvolat účinky zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1830/13 ze dne 17. 6. 2013 a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Ústavní soud ostatně mnohokráte judikoval, že není součástí soustavy obecných soudů, řízení před ním je řízením zcela samostatným a nepředstavuje pokračování procesu realizovaného uzavřeně v soustavě soudů obecných.
5. Lhůta k podání ústavní stížnosti určená v ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu v délce dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, má procesní charakter, a proto postačí, je-li v její poslední den ústavní stížnost podána k přepravě [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 37/93 ze dne 22. 3. 1994 (N 9/1 SbNU 61, č. 86/1994 Sb.)]. Byla-li tedy ústavní stížnost nesprávně předána či zaslána obecnému soudu, lze lhůtu pro podání ústavní stížnosti považovat za zachovanou pouze tehdy, pokud by byla dodržena v okamžiku postoupení ústavní stížnosti Ústavnímu soudu obecným soudem.
6. Ústavní soud ověřil - jak shora uvedeno - že usnesení Nejvyššího soudu se dostalo právnímu zástupci stěžovatelky, Mgr. Pavlu Bučinovi, do jeho rukou dne 23. 4. 2018. Od tohoto dne proto počala stěžovatelce běžet lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula dnem 25. 6. 2018. Předmětná ústavní stížnost však byla k Ústavnímu soudu podána prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4, který ji obdržel dne 21. 6. 2018 a teprve dne 3. 7. 2018 ji postoupil (zaslal poštou) Ústavnímu soudu. S ohledem na výše vyložené nelze než konstatovat, že ústavní stížnost byla podána opožděně, neboť v okamžiku jejího předání k poštovní přepravě již lhůta stanovená zákonem pro její podání uplynula.
7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2018
Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj