Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu Ing. P. Ch., zastoupeného Mgr. Radkem Paštikou, advokátem, se sídlem v [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2007, č. j. 24 Co 124/2007-1566, a rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 5. 12. 2006, č. j. 42 P 40/2003-1493, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se obrátil na Ústavní soud s návrhem na zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2007, č. j. 24 Co 124/2007-1566, a rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 5. 12. 2006, č. j. 42 P 40/2003-1493, jimiž bylo rozhodnuto o jeho návrhu na změnu úpravy výchovy a výživy nezletilého syna D. Ch. Stěžovatel k podání připojil plnou moc pro advokáta Mgr. Radka Paštiku k zastupování v řízení před Ústavním soudem. Protože z plné moci nevyplývalo, že by jmenovaný advokát zmocnění přijal (chyběl podpis akceptujícího), a protože z obsahu i formy návrhu bylo zcela evidentní, že si jej stěžovatel sepisoval sám bez odborné pomoci advokáta, soudce zpravodaj stěžovatele prostřednictvím jeho zástupce vyzval k odstranění této vady plné moci, potažmo podání. Poučení o následcích nevyhovění předmětné výzvě bylo připojeno.
Soudce zpravodaj zároveň stěžovatele upozornil, že podle § 30 odst. 1 zákona musí být každý stěžovatel - fyzická osoba - v řízení o ústavní stížnosti zastoupen advokátem, a to již v době podání návrhu. Smyslem této povinnosti je zajistit, aby ústavněprávní argumentace byla zpracována kvalifikovaně osobou vzdělanou v právu, ve svém důsledku tedy ochrana práv stěžovatelů, odpovídající mimořádnému charakteru řízení o ústavní stížnosti. Zákonné dikci tak rozhodně neodpovídá, pokud ústavní stížnost vypracuje sám stěžovatel a advokát pouze připojí svůj podpis na plné moci; v dané věci nicméně uvedený zástupce neučinil ani to.
Navrhovatel na předmětnou výzvu vůbec nereagoval a vytčenou vadu do dne rozhodnutí o něm neodstranil. Poskytnutá lhůta mu tak uplynula marně a soudce zpravodaj byl nucen postupovat ve smyslu výše zmíněného poučení. Dále pak soudce zpravodaj poznamenává, že tytéž rozsudky Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mělníku napadl u Ústavního soudu též nezletilý [nezletilý], o jehož výchovu a výživu v řízení šlo, zastoupen svým otcem - stěžovatelem jako zákonným zástupcem. Řízení o tomto návrhu vedl Ústavní soud pod sp. zn. IV. ÚS 2337/07; jak soudce zpravodaj zjistil, návrh byl odmítnut pro neodstraněné vady podání. Z porovnání pořadových čísel obou návrhů vyplývá, že ten nyní zkoumaný je návrhem pozdějším, a tedy nepřípustným ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Protože nebyly splněny zákonné předpoklady k tomu, aby se Ústavní soud mohl návrhem zabývat věcně, soudce zpravodaj podání navrhovatele odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. a) a lit. e) zákona.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. listopadu 2007
Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj