Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dity Řepkové a soudců Tomáše Langáška a Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele P. J., zastoupeného Mgr. Jiřím Slováčkem, Ph.D., advokátem, sídlem [adresa] Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2026 č. j. 8 Tdo 173/2026-3632 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. října 2025 č. j. 13 To 352/2023-3486, spojená s návrhem na odklad vykonatelnosti, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Soudce Pavel Šámal je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 2400/26.
Odůvodnění
1. V posuzované věci je napadeno mj. v záhlaví označené usnesení Nejvyššího soudu vydané senátem 8 Tdo, v němž zasedala a rozhodovala jako členka senátu JUDr. Milada Šámalová, manželka soudce Ústavního soudu Pavla Šámala.
2. Soudce Pavel Šámal v přípisu předloženém předsedkyni I. senátu dne 26. srpna 2026 uvedl, že vzhledem k tomu, že by - s ohledem na jeho uvedený vztah k JUDr. Miladě Šámalové - objektivně mohly vzniknout pochybnosti o jeho nepodjatosti, předkládá spis k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování v uvedené věci.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")].
4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
5. S ohledem na poměr soudce Pavla Šámala ke jmenované soudkyni Nejvyššího soudu, která se podílela na přijetí napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání podaném stěžovatelem v projednávané věci, proto I. senát Ústavního soudu, určený podle § 9 rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2026 pro rozhodnutí o vyloučení soudce II. senátu, dospěl k závěru, že je naplněn důvod podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a rozhodl o vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci sp. zn. II. ÚS 2400/26.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2026
Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu