II. ÚS 2402/19

Odůvodnění

V projednávané ústavní stížnosti, vedené pod sp. zn. II. ÚS 2402/19, uplatnili stěžovatelé přípisem ze dne 30. srpna 2019 námitku podjatosti členky II. senátu Ústavního soudu a soudkyně zpravodajky JUDr. Kateřiny Šimáčkové, Ph.D., a to se zřetelem k tomu, že "jde o jednu z více osob soudců Ústavního soudu, kteří jsou od roku 2014 aktivně zapojeni v nadržování a páchání zločinů na žalobcích osobami pachatelů, jednajících za stát, i fyzickými osobami, těmto pachatelům oni nadržují, a ti s dopomocí Ústavních soudců dále páchají zločiny na žalobcích".

Soudkyně II. senátu Ústavního soudu JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., ve svém vyjádření k podané námitce podjatosti uvedla, že vznesenou námitku podjatosti považuje za nedůvodnou, neboť se vůči oběma stěžovatelům nepovažuje za podjatou. Nikdy se s nimi nesetkala a je přesvědčena, že ke stěžovatelům nemá žádný vztah, který by mohl zavdat pochyby o její nepodjatosti. Proto se domnívá, že není vyloučena z rozhodování ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 2402/19.

Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce z projednání a rozhodování věci vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.

Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu účastník může nejpozději na začátku prvního ústního jednání prohlásit, že některého ze soudců odmítá, protože ho považuje za podjatého. Odmítnutí musí být odůvodněno. Odmítaný soudce je povinen se k odmítnutí vyjádřit.

První senát Ústavního soudu, určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce, neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudkyně JUDr. Kateřiny Šimáčkové, Ph.D., z projednání a rozhodování předmětné věci. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že obecné námitky a procesní postup, s nímž stěžovatelé řízení nesouhlasí, jsou důvodem k vyloučení soudkyně z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelů.

Vzhledem k uváděným okolnostem má posuzující senát za to, že podmínka možné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně JUDr. Kateřiny Šimáčkové, Ph.D., není v dané věci splněna.

Na základě ustanovení § 36 odst. 1 a § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu ve spojení s ustanovením § 10 odst. 1 rozvrhu práce (Org. 30/19) rozhodl I. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2019

David Uhlíř v. r. předseda senátu

Odůvodnění

Dne 24. 7. 2019 bylo Ústavnímu doručeno podání, jímž stěžovatelé brojili proti v záhlaví označeným rozhodnutím.

Podání stěžovatelů nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a pro řízení před Ústavním soudem nebyli navrhovatelé zastoupeni advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu). K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byli navrhovatelé vedeni písemnou výzvou, doručenou jim dne 8. 8. 2019, v níž byli též upozorněni, že nestane-li se tak ve lhůtě 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se jim náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Ve stanovené lhůtě, ani později, uvedené procesní nedostatky navrhovatelé neodstranili. Ústavní soud proto postupoval podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudkyní zpravodajkou (mimo ústní jednání) návrh stěžovatelů odmítnout. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. října 2019

Kateřina Šimáčková, v. r. soudkyně zpravodajka