Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)

Spisová značka

II. ÚS 244/96

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 18. 11. 1997Zpravodaj: Cepl VojtěchTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:1997:2.US.244.96
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FOPodání: 6. 9. 1996Předmět řízení: základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Odůvodnění

Navrhovatel se svou ústavní stížností ze dne 5. 9. 1996, došlou Ústavnímu soudu ČR dne 6. 9. 1996, domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 6. 1996, sp. zn. 9 Co 337/96. Tímto rozsudkem krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 4. 10. 1995, čj. 13 C 266/94-41, ve znění doplňujícího rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 1. 1996, čj. 13 C 266/94-55. Citovaným rozsudkem zamítl okresní soud návrh, jímž se stěžovatel domáhal, aby odpůrcům (u Ústavního soudu vedlejším účastníkům) byla uložena povinnost uhradit mu částku 9 700,- Kč z titulu způsobené škody. Stěžovatel uvádí, že manželé P. neoprávněně zasáhli do jeho vlastnického práva tím, že v rozporu s ustanovením § 123 občanského zákoníku odpojili a zkrátili vodovodní potrubí stěžovatele umístěné v zásobní nádrži vody a tím znemožnili stěžovateli čerpání vody v době od 4. 7. do 3. 10. 1994 a způsobili mu vzniklou škodu.

Svými rozhodnutími, dle tvrzení stěžovatele, obecné soudy porušily jeho právo vymezené v čl. 11, odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v němž je zakotveno právo vlastnit majetek, stejný zákonný obsah a ochrana vlastnického práva všech vlastníků.

Za účelem správných zjištění si Ústavní soud vyžádal vyjádření Krajského soudu v Ostravě a spis Okresního soudu ve Frýdku -Místku, sp. zn. 13 C 266/94.

Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření, pokud jde o věc samu, plně odkázal na obsah svého rozsudku ze dne 18. 6. 1996, sp. zn. 9 Co 337/96; co se týče samotné ústavní

II. ÚS 244/96 stížnosti, poukázal na její vnitřní rozpornost. Ač na straně jedné se v ústavní stížnosti nikterak nepopírá, že předmětem původního řízení byl nárok stěžovatele na náhradu škody, na straně druhé se zde s tímto nárokem nakládá způsobem kvalitativně zcela odlišným, tedy jako by šlo o vlastnickou žalobu.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. V ústavní stížnosti se bez jakékoliv souvislosti s původním řízením deklaruje údajné porušení vlastnického práva stěžovatele, aniž by zde ovšem bylo blíže konkretizováno ono vlastnické právo, jež takto mělo být citovaným rozhodnutím dotčeno (tj. absence specifikace konkrétní věci, k níž se vlastnické právo stěžovatele mělo upínat, není-li ovšem touto věcí, jak by bylo možno z kontextu dovodit, poškozená vodovodní trubka, jejíž hodnotu odhadl stěžovatel u jednání před krajským soudem na částku 75,- Kč).

Okresní ani krajský soud neupřel svým rozhodnutím stěžovateli právo na ochranu vlastnického práva, když v původním řízení o náhradu škody zamítl návrh stěžovatele. V ústavní stížnosti není relevantně tvrzeno porušení jakéhokoliv ústavního práva stěžovatele, včetně práva na spravedlivý proces.

Podle čl. 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh odmítnout.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu

V Brně dne 18. listopadu 1997

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací