Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti R. V., soudního exekutora se sídlem [adresa] zastoupeného JUDr. S. V., advokátem se sídlem [adresa] proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 4. 2007 ve věci sp. zn. 23 Co 130/2007 a proti výroku II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 3. 2006 ve věci sp. zn. Nc 5070/2004, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se svým návrhem domáhá vedle zrušení shora uvedených rozhodnutí toho, aby Ústavní soud vyslovil, že: "uložení povinnosti platit náklady exekuce povinnému v souvislosti se zastavením exekuce je porušením zásady rovnosti vyjádřené v čl. 1 Listiny základních práv. Soudní exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení soudce. Takovéto rozhodnutí je tedy zároveň zásahem do soudcovské nezávislosti zaručené čl. 82 odst. 1 Ústavy."
Posuzovaná ústavní stížnost představuje "další v řadě" obsahově a argumentačně obdobných podání téhož stěžovatele (vedených např. pod sp. zn. II. ÚS 296/07, II. ÚS 1997/07, či IV. ÚS 2225/07). Na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že projednávané podání obsahuje rozšíření dosavadní stěžovatelovy argumentace, jež primárně stále pouze polemizuje s odůvodněním stanoviska pléna Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS - st. 23/06. Za situace, kdy je podávána ústavní stížnost stejného obsahu, a důvody rozhodování Ústavního soudu jsou stěžovateli známy z nemála již Ústavním soudem mu odmítnutých podání (viz výše), pokládá Ústavní soud za zcela postačující, aby bez dalšího odkázal např. na důvody uvedené v pravomocném usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007 ve věci sp. zn. II. ÚS 296/07, neboť jde o důvody konstantní, na nichž není nutno nic doplňovat ani měnit. Pouze na okraj Ústavní soud podotýká, že uvedené stanovisko pléna Ústavního soudu bylo přijato bez jakýchkoli odlišných stanovisek. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím obecného soudu došlo v daném případě k porušení ústavně zaručených lidských práv a svobod, a na základě toho ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2007
Dagmar Lastovecká předsedkyně senátu