Paragrafiq Asistent a předplatné spouštíme už brzy. Děkujeme všem, kdo nám s vývojem a testováním pomohli.

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)

Spisová značka

II. ÚS 248/96

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 1997-09-02Zpravodaj: Procházka AntonínTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:1997:2.US.248.96
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FOPodání: 1996-09-10

Odůvodnění

Soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst.1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Řádně a včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Okresního soudu v Jablonci n. Nisou ze dne 12.4. 1996, sp.zn. PP 229/95 a usnesení Krajského soudu v Ústí n. Labem - pobočka Liberec ze dne 29.5. 1996, č.j. 31 To 264/96-73.

Usnesením okresního soudu byla podle § 61 odst.1 písm. a) tr. zák. zamítnuta žádost stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ústí n. Labem - pobočka Liberec ze dne 8.2. 1993, sp. zn. 1 T 56/91. 1

II.ÚS 248/96 Podanou stížnost proti tomuto usnesení zamítl Krajský soud v Ústí n. Labem - pobočka Liberec usnesením ze dne 29.5. 1996, č.j. 31 To 264/96-73. Stěžovatel vytýká oběma usnesením porušení zákona a tím i porušení čl. 4 odst.1 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť povinnost nadále setrvat ve výkonu trestu považuje za rozporuplnou s ustanovením § 61 tr. zák. Stěžovatelem citovaný § 61 tr. zák. připouští pouze možnost podmíněného propuštění odsouzeného na svobodu, a to po odpykání poloviny trestu při splnění zákonem stanovených podmínek. Podmíněné propuštění z výkonu trestu není tedy povinností ze zákona, ale pouhou možností, o které rozhoduje příslušný soud, kdy takovéto podmíněné propuštění je plně v jeho rozhodovací pravomoci. Institut podmíněného propuštění se nikterak nedotýká čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť se nejedná o stíhání nebo zbavení svobody. Navíc vůbec již neodporuje důvodu a způsobu stanovenému zákonem. O podmíněné propuštění je vždy po uplynutí časových lhůt možno znovu zažádat. Protože nedošlo oběma usneseními k žádnému porušení ústavnosti, byl nucen Ústavní soud návrh odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák.č. 182/1993 Sb., jako zjevně neopodstatněný. P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu V Brně dne 2.9. 1997 5

Máte otázku k tomuto rozhodnutí?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací