Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele3× citováno

Spisová značka

II. ÚS 2531/19

Téma · generováno AIÚčastenství třetí osoby v občanském soudním řízení

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 9. 9. 2019Zpravodaj: David LudvíkTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2019:2.US.2531.19.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS České Budějovice SOUD - OS České BudějoviceNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 4. 8. 2019

Shrnutí · generováno AI

Ústavní stížnost podala členka společenství vlastníků proti rozhodnutím ve sporu o bezdůvodné obohacení, jehož však nebyla účastnicí. Ústavní soud stížnost odmítl jako podanou zjevně neoprávněnou, protože nevyužila postupů k vstupu do řízení a soudy nemají samy vyhledávat další účastníky.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. nemůže podat osoba, která nebyla účastníkem napadeného řízení, jestliže rozhodnutí nepředstavuje ani jiný zásah orgánu veřejné moci. Občanské soudní řízení ovládá dispoziční zásada; soud proto není povinen sám vyhledávat třetí osoby a rozšiřovat okruh účastníků. Návrh takové osoby se odmítne podle § 43 odst. 1 písm. c) tohoto zákona jako podaný zjevně neoprávněným.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (2)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Stěžovatelka nebyla účastnicí řízení, v němž obecné soudy rozhodovaly o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení; účastníky řízení byly jen v něm uvedené osoby, nikoliv stěžovatelka, ač je nepochybně členkou žalující právnické osoby.
    Zobrazit v textu
  • Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou dispoziční, ze které mimo jiné plyne, že řízením disponují sami účastníci řízení, příp. osoby, jež mají za to, že by se účastníky řízení měly stát (§ 92, § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Není na soudu, aby v tomto směru sám zjišťoval (vyšetřoval), zda by okruh účastníků řízení neměl být rozšířen a aktivně nějaké třetí osoby vyhledával.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti MUDr. I. H., právně zastoupené JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. června 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. března 2019 č. j. 30 C 332/2018-200, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že soudy jí odepřely právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") tím, že ji nepřizvaly za účastníka řízení, ve kterém protiprávně omezily její vlastnické právo vyplývající z čl. 11 Listiny, resp. z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, a to navíc bez náhrady.

2. Napadená rozhodnutí byla vydána ve sporu Společenství vlastníků domu X, jako žalobce proti vlastníkům bytové jednotky na straně žalované o zaplacení částky ve výši 30 478,54 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání společných částí domu. Okresní soud v Českých Budějovicích žalobu rozsudkem ze dne 6. 3. 2019 č. j. 30 C 332/2018-200 zamítl. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. 6. 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 rozhodnutí okresního soudu potvrdil a uložil žalobci povinnost nahradit žalovaným náklady řízení.

3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

4. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným.

5. Stěžovatelka nebyla účastnicí řízení, v němž obecné soudy rozhodovaly o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení; účastníky řízení byly jen v něm uvedené osoby, nikoliv stěžovatelka, ač je nepochybně členkou žalující právnické osoby. Rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jiný zásah orgánu veřejné moci; není pochyb o tom, že stěžovatelka má k dispozici adekvátní procesní prostředky využitelné k ochraně jejího vlastnického práva, nemůže však napadat výsledek řízení, jehož nebyla účastníkem. Stěžovatelka nadto ani neuvádí žádné konkrétní procesní úkony, jimiž by usilovala o vstup do předmětného řízení; nelze proto v tomto směru obecným soudům vytýkat jakékoli pochybení. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou dispoziční, ze které mimo jiné plyne, že řízením disponují sami účastníci řízení, příp. osoby, jež mají za to, že by se účastníky řízení měly stát (§ 92, § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Není na soudu, aby v tomto směru sám zjišťoval (vyšetřoval), zda by okruh účastníků řízení neměl být rozšířen a aktivně nějaké třetí osoby vyhledával.

5. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatelů podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 9. září 2019

Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací