Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele3× citováno

Spisová značka

II. ÚS 2536/19

Téma · generováno AIAktivní legitimace k ústavní stížnosti neúčastníka řízení

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 1. 10. 2019Zpravodaj: Rychetský PavelTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2019:2.US.2536.19.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FO STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - KS České Budějovice SOUD - OS České BudějoviceNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 4. 8. 2019

Shrnutí · generováno AI

Členové společenství vlastníků napadli rozsudky ve sporu, jehož sami nebyli účastníky, protože se domnívali, že zasáhl do jejich vlastnických práv. Ústavní soud stížnost odmítl jako podanou zjevně neoprávněnými osobami. Uvedl, že soudy neměly samy vyhledávat další možné účastníky řízení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. nemůže podat osoba, která nebyla účastníkem napadeného řízení a jejíž základní práva neměla být rozhodnutím přímo dotčena. Člen právnické osoby nemůže napadat výsledek řízení, jehož účastníkem byla tato osoba, má-li k ochraně svého vlastnického práva jiné procesní prostředky. Podle dispoziční zásady soud sám nevyhledává třetí osoby ani nerozšiřuje okruh účastníků; návrh byl proto odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. c) téhož zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Stěžovatelé nebyli účastníky řízení, v němž obecné soudy rozhodovaly o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení; účastníky řízení byly jen v něm uvedené osoby, nikoli stěžovatelé, ač jsou nepochybně členem žalující právnické osoby.
    Zobrazit v textu
  • Rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jiný zásah orgánu veřejné moci; není pochyb o tom, že stěžovatelé mají k dispozici adekvátní procesní prostředky využitelné k ochraně jejich vlastnického práva, nemohou však napadat výsledek řízení, jehož nebyli účastníky.
    Zobrazit v textu
  • Není na soudu, aby v tomto směru sám zjišťoval (vyšetřoval), zda by okruh účastníků řízení neměl být rozšířen a aktivně nějaké třetí osoby vyhledával.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Ing. Z. P. a 2) Ing. J. P., obou zastoupených JUDr. Josefem Šírkem, advokátem, sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. června 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. března 2019 č. j. 30 C 332/2018-200, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelé se podanou ústavní stížností domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že soudy porušily jejich ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 1 odst. 2, čl. 2 odst. 3, 4, čl. 4 a čl. 10 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a odepřely jim právo na soudní ochranu podle čl. 36, čl. 38 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") tím, že je nepřizvaly za účastníky řízení, ve kterém protiprávně omezily jejich vlastnické právo vyplývající z čl. 11 Listiny, resp. z čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, a to navíc bez náhrady. Stěžovatelé požádali o náhradu nákladů právního zastoupení za řízení před Ústavním soudem.

2. Napadená rozhodnutí byla vydána ve sporu Společenství vlastníků domu X, jako žalobce, proti vlastníkům bytové jednotky na straně žalované o zaplacení částky ve výši 30 478,54 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání společných částí domu. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen "okresní soud") žalobu rozsudkem ze dne 6. 3. 2019 č. j. 30 C 332/2018-200 zamítl. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 20. 6. 2019 č. j. 19 Co 762/2019-252 rozhodnutí okresního soudu potvrdil a uložil žalobci povinnost nahradit žalovaným náklady řízení.

3. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

4. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh odmítne, je-li podán někým zjevně neoprávněným.

5. Stěžovatelé nebyli účastníky řízení, v němž obecné soudy rozhodovaly o žalobě na vydání bezdůvodného obohacení; účastníky řízení byly jen v něm uvedené osoby, nikoli stěžovatelé, ač jsou nepochybně členem žalující právnické osoby. Rozhodnutí obecných soudů nelze považovat ani za jiný zásah orgánu veřejné moci; není pochyb o tom, že stěžovatelé mají k dispozici adekvátní procesní prostředky využitelné k ochraně jejich vlastnického práva, nemohou však napadat výsledek řízení, jehož nebyli účastníky. Stěžovatelé nadto ani neuvádí žádné konkrétní procesní úkony, jimiž by usilovali o vstup do předmětného řízení; nelze proto v tomto směru obecným soudům vytýkat jakékoli pochybení. Občanské soudní řízení je ovládáno zásadou dispoziční, ze které mimo jiné plyne, že řízením disponují sami účastníci řízení, příp. osoby, jež mají za to, že by se účastníky řízení měly stát (§ 92, § 93 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Není na soudu, aby v tomto směru sám zjišťoval (vyšetřoval), zda by okruh účastníků řízení neměl být rozšířen a aktivně nějaké třetí osoby vyhledával.

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatelů podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítl. Ústavní soud neshledal návrh stěžovatelů důvodným a nepřiznal jim zaplacení nákladů řízení před Ústavním soudem státem vzhledem k tomu, že stěžovatelé nebyli v řízení o ústavní stížnosti úspěšní.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. října 2019

Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací