Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele4× citováno

Spisová značka

II. ÚS 2893/07

Téma · generováno AIOprávnění obecného zmocněnce k ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 28. 11. 2007Zpravodaj: Lastovecká DagmarTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2007:2.US.2893.07.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FONapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 9. 11. 2007

Shrnutí · generováno AI

Obecný zmocněnec podal ústavní stížnost ve věci, v níž před obecnými soudy vystupovala jiná osoba. Ústavní soud návrh odmítl, protože zmocněnec nebyl účastníkem původního řízení ani osobou, jejíž základní právo mělo být porušeno. Zároveň nebyla splněna podmínka zastoupení stěžovatele advokátem.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může podat jen fyzická nebo právnická osoba, která tvrdí zásah do svého základního práva. Obecný zmocněnec účastníka řízení před obecnými soudy k jejímu podání oprávněn není. Stěžovatel musí být podle § 30 odst. 1 téhož zákona zastoupen advokátem; návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou se odmítne podle § 43 odst. 1 písm. c).

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Je zřejmé, že navrhovatel nebyl účastníkem řízení před obecnými soudy, neboť - jak sám uvádí - vystupuje pouze jako obecný zmocněnec žalobkyně. Navrhovatel tedy není osobou oprávněnou podat ústavní stížnost za žalobkyni ve smyslu výše uvedených ustanovení zákona o Ústavním soudu.
    Zobrazit v textu
  • Podmínkou podání Ústavním soudem projednatelné ústavní stížnosti je skutečnost, že takovou stížnost podává sám advokátem zastoupený jednotlivec, jehož základní právo mělo být zasaženo.
    Zobrazit v textu
  • S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti S. S., takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížnost navrhovatel podává jako obecný zmocněnec M. H., která v řízení před obecnými soudy žalovala Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

Ústavní soud přezkoumal návrh a dospěl k závěru, že se jedná o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, neboť dle § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být tato osoba v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Je zřejmé, že navrhovatel nebyl účastníkem řízení před obecnými soudy, neboť - jak sám uvádí - vystupuje pouze jako obecný zmocněnec žalobkyně. Navrhovatel tedy není osobou oprávněnou podat ústavní stížnost za žalobkyni ve smyslu výše uvedených ustanovení zákona o Ústavním soudu. Podmínkou podání Ústavním soudem projednatelné ústavní stížnosti je skutečnost, že takovou stížnost podává sám advokátem zastoupený jednotlivec, jehož základní právo mělo být zasaženo. Závěrem Ústavní soud dodává, že podání navrhovatele nelze interpretovat tak, že stěžovatelem není navrhovatel, ale že stěžovatelkou je - v intencích zákona o Ústavním soudu právně nezastoupená - M. H. Z předchozích podání navrhovatele (i hypotetické stěžovatelky) je totiž zřejmé, že ani takový postup by k meritornímu projednání dané ústavní stížnosti nevedl (srov. např. usnesení Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 432/6, I. ÚS 717/06, III. ÚS 1730/07 či I. ÚS 1729/07). V duchu zásad procesní ekonomie proto Ústavní soud podání posuzoval jako návrh na zahájení řízení S. S., a nikoli M. H., kteroužto z výše uvedených důvodů ani nevyzýval k odstranění vad podání, spočívajících mj. v absenci právního zastoupení advokátem. S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2007

Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací