Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro nepřípustnost

Spisová značka

II. ÚS 3054/26

Téma · generováno AINevyčerpání žaloby pro zmatečnost před ústavní stížností

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 20. 10. 2026Zpravodaj: Smolek MartinTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2026:2.US.3054.26.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - PODotčený orgán: SOUD - KS PrahaNapadený akt: rozhodnutí souduPodání: 14. 10. 2026Předmět řízení: procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost

Shrnutí · generováno AI

Společnost napadla potvrzení odmítnutí svého opožděného odporu proti platebnímu rozkazu. Ústavní soud stížnost odmítl, protože před jejím podáním nepodala žalobu pro zmatečnost. K jejím námitkám proto nepřihlížel.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Ústavní stížnost je podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nepřípustná, nebyly-li vyčerpány všechny procesní prostředky ochrany práva. Proti potvrzení odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu pro opožděnost je takovým prostředkem žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu, a to i přes doslovné znění tohoto ustanovení.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Mezi takové prostředky patří rovněž žaloba pro zmatečnost (srov. stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08 ze dne 16. 12. 2008).
    Zobrazit v textu
  • Přestože toto ustanovení výslovně upravuje potvrzení nebo změnu usnesení o odmítnutí odvolání či dovolání pro opožděnost, ustálená judikatura je vztahuje také na potvrzení odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2437/2013 ze dne 22. 1. 2014 či sp. zn. 28 Cdo 2212/2015 ze dne 18. 6. 2015).
    Zobrazit v textu
  • Nevyčerpala tak všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje, a ústavní stížnost je proto podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná (srov. shodně usnesení sp. zn. II. ÚS 468/26 ze dne 5. 3. 2026).
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Související rozhodnutí

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (2) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní korporace PRO stavební a. s., sídlem [adresa] zastoupené JUDr. Ing. Tomášem Jiroutem, advokátem, sídlem [adresa] proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 26 Co 172/2026-62 ze dne 25. 8. 2026, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a H. L., jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Vedlejší účastnice se domáhala u Okresního soudu v Kladně (dále jen "okresní soud") proti stěžovatelce zaplacení 365 000 Kč s příslušenstvím. Okresní soud usnesením č. j. 18 C 3/2026-49 ze dne 9. 4. 2026 odmítl odpor stěžovatelky proti platebnímu rozkazu č. j. 18 C 3/2026-42 ze dne 17. 2. 2026 jako opožděný. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Praze (dále jen "krajský soud") napadeným usnesením potvrdil usnesení okresního soudu o odmítnutí odporu (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

2. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení krajského soudu s tvrzením, že jím byla porušena zejména její práva podle čl. 11 odst. 4 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy České republiky. Podle stěžovatelky okresní soud vůbec neměl platební rozkaz vydat, ale nařídit jednání, protože se stěžovatelka v jiných řízeních proti nárokům vedlejší účastnice aktivně brání. Namítá nepřiměřenou tvrdost účinků fikce doručení platebního rozkazu.

3. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Mezi takové prostředky patří rovněž žaloba pro zmatečnost (srov. stanovisko pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08 ze dne 16. 12. 2008).

5. V projednávané věci krajský soud potvrdil usnesení okresního soudu, kterým byl odpor stěžovatelky odmítnut pro opožděnost. Proti napadenému usnesení krajského soudu se tak stěžovatelka může bránit žalobou pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu. Přestože toto ustanovení výslovně upravuje potvrzení nebo změnu usnesení o odmítnutí odvolání či dovolání pro opožděnost, ustálená judikatura je vztahuje také na potvrzení odmítnutí odporu proti platebnímu rozkazu pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2437/2013 ze dne 22. 1. 2014 či sp. zn. 28 Cdo 2212/2015 ze dne 18. 6. 2015).

6. Z ústavní stížnosti ani veřejné databáze infoSoud nevyplývá, že by stěžovatelka žalobu pro zmatečnost podala. Nevyčerpala tak všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytuje, a ústavní stížnost je proto podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná (srov. shodně usnesení sp. zn. II. ÚS 468/26 ze dne 5. 3. 2026).

7. Stěžovatelka se nedovolává postupu podle § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ani Ústavní soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly použití tohoto ustanovení. K vlastním námitkám stěžovatelky v této fázi Ústavní soud nemohl přihlédnout.

8. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. října 2026

Martin Smolek v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací