Usnesení ze dne 30. 10. 2014
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci ústavní stížnosti společnosti MONSTERA INTERNATIONAL a. s., sídlem [adresa] zastoupené Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem se sídlem [adresa] proti postupu Vrchního státního zastupitelství v Praze ve věci žádostí stěžovatelky o omezení zajištění peněžních prostředků dle ustanovení § 79a odst. 4 trestního řádu ze dne 19. 7. 2013 a ze dne 22. 8. 2013, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka ústavní stížností napadá postup Vrchního státního zastupitelství v Praze, v jehož důsledku nebylo řádně rozhodnuto o jejích shora označených žádostech o omezení zajištění peněžních prostředků dle ustanovení § 79a odst. 4 trestního řádu, neboť namísto usnesením rozhodovalo vrchní státní zastupitelství fakticky toliko přípisem ze dne 5. 8. 2013 a přípisem ze dne 3. 9. 2013, čímž znemožnilo stěžovatelce brojit proti těmto rozhodnutím stížností dle ustanovení § 79a odst. 5 trestního řádu. Vytýkaným postupem vrchního státního zastupitelství proto došlo dle názoru stěžovatelky k porušení ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky a ustanovení čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.
Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. 1. 2013, musí být usnesení o odmítnutí ústavní stížnosti stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá. Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda podání splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V projednávaném případě k takovému závěru nedospěl. Soudce zpravodaj, jemuž byla věc přidělena, poté co byl předchozí soudce zpravodaj z projednávání této ústavní stížnosti vyloučen (usnesením ze dne 7. 10. 2014), dospěl po přidělení věci k závěru, že ústavní stížnost není přípustná. Posuzovaná ústavní stížnost totiž představuje ve své podstatně identické podání, jež bylo Ústavním soudem odmítnuto usnesením ze dne 12. 2. 2014 ve věci sp. zn. I. ÚS 3065/13.
Pro stručnost proto postačí v úplnosti odkázat na odůvodnění tohoto usnesení, ve kterém jsou uvedeny důvody nepřípustnosti rovněž projednávané ústavní stížnosti, respektive důvody, pro které nelze v dané věci dospět k závěru, že stěžovatelka před podáním ústavní stížnosti vyčerpala veškeré právní prostředky, jež jí jsou k dispozici (zvláště viz body 6 a 8 odkazovaného usnesení). Ústavnímu soudu tak nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona Ústavním soudu jako návrh nepřípustný. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. října 2014 JUDr. Radovan Suchánek v.r. soudce zpravodaj
Usnesení ze dne 7. 10. 2014
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky) a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka o vyloučení soudce Jaroslava Fenyka z rozhodování ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MONSTERA INTERNATIONAL, a.s., se sídlem [adresa] Praha 2, zastoupené Dr. JUDr. Miroslavem Zámiškou, advokátem, se sídlem [adresa]
Výrok
Soudce Jaroslav Fenyk je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3066/13.
Odůvodnění
I. Obsah napadených rozhodnutí 1. Jaroslav Fenyk, soudce II. senátu Ústavního soudu rozhodujícího o ústavní stížnosti stěžovatelky vedené pod sp. zn. II. ÚS 3066/13, přípisem ze dne 3. října 2014 oznámil předsedkyni I. senátu, že se považuje za podjatého, jelikož v rámci své dřívější advokátní praxe poskytoval právnímu zástupci jednoho z bývalých obviněných odbornou konzultaci v souvislosti se zajišťováním věcí v projednávaném případě.
2. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle ustanovení § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen také v případě, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
3. Ve věci týkající se stejného účastníka řízení (stěžovatelky) Ústavní soud již jedenkrát ve svém rozhodnutí ze dne 10. 12. 2013 sp. zn. III. ÚS 2906/13 shledal Jaroslava Fenyka ve věci vyloučeným. Poskytování právních rad v rámci advokátní praxe spadá totiž do okruhu činností v rámci jiných funkcí nebo povolání předvídaného ustanovením § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Byla tak naplněna podmínka pro vyloučení soudce Jaroslava Fenyka z projednání a rozhodování ve věci a Ústavní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 2014
Kateřina Šimáčková, v. r. předsedkyně senátu