Ústavní soud rozhodl dnešního dne mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci ústavní stížnosti Obce Tavíkovice, IČ: [IČO], se sídlem [adresa] zastoupených JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem, se sídlem v [adresa] směřující proti usnesení Ministerstva vnitra, odboru dozoru a kontroly veřejné správy, ze dne 23. 7. 2012, č. j. MV-67378-11/ODK-2012, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
V záhlaví specifikovaným usnesením Ministerstvo vnitra zastavilo správní řízení ve věci podnětu k rozpuštění zastupitelstva obce Tavíkovice. Podnět podal stěžovatel L. K., tehdejší starosta obce, s tvrzením, že z důvodu značných neshod mezi zastupiteli se mu nepodařilo řádně svolat zastupitelstvo. Ministerstvo po provedeném dokazování dospělo k závěru, že zákonný důvod k rozpuštění zastupitelstva obce neexistuje, neboť zastupitelstvo se sešlo tak, aby bylo schopno se usnášet. Na Ústavní soud se nyní obrátil stěžovatel L. K. jednak jménem svým a jednak, coby člen zastupitelstva, jménem obce Tavíkovice s návrhem na zrušení předmětného usnesení, neboť jej nepovažuje za souladné s ústavním pořádkem.
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), soudci zpravodaji ukládá zkoumat každý podaný návrh nejprve z hlediska jeho formálních náležitostí a z hlediska přípustnosti. V posuzovaném případě soudce zpravodaj dospěl, pokud jde o přípustnost návrhu, k závěru negativnímu.
V textu ústavní stížnosti je uvedeno, že "...stěžovatel sice proti rozhodnutí podal rovněž rozklad a správní žalobu, nicméně není jasné, zda právní řád použití těchto institutů vůbec připouští". Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když stěžovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V projednávané věci stěžovatelé využili možnosti podat proti rozhodnutí ministerstva napadenému touto ústavní stížností ještě rozklad a správní žalobu. Jakkoliv lze souhlasit se stěžovateli v tom, že o možnosti tyto procesní prostředky ve věci použít jsou pochybnosti, pokusili se je uplatnit a je to jejich rozhodnutí a jejich procesní strategie. Tato situace každopádně Ústavnímu soudu brání zabývat se obsahem ústavní stížnosti, a to přinejmenším do doby, než bude o rozkladu a správní žalobě stěžovatelů rozhodnuto; v tuto chvíli je nutno hodnotit ústavní stížnost jako předčasnou.
S ohledem na výše uvedené musel soudce zpravodaj návrh jako nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. září 2012 Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj