Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Tomáše Lichovníka, soudce zpravodaje Davida Uhlíře a soudce Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Ing. R. L., LL.M., MBA, zastoupeného JUDr. Petrem Bauerem, advokátem, se sídlem [adresa] Praha 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2022 č. j. Fj 384247/2022/MSPH, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhal s odkazem na tvrzené porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod zrušení shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno předcházející rozhodnutí vyššího soudního úředníka stejného soudu, jímž nebylo vyhověno jeho žádosti o nahlédnutí do rejstříkového spisu obchodní korporace AGRO DRUŽSTVO Načeradec.
2. Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti zejména uvedl, že podle jeho názoru soud postupoval v nesouladu se zásadou právní jistoty, legitimního očekávání a předvídatelnosti. Zvolený přístup prý spočíval pouze v tom, že subjektivně hodnotil, co ze spisu se může stěžovateli hodit a co nikoliv. Soud má dle stěžovatele ale posoudit důvodnost předmětné žádosti ve vztahu ke spisu jako celku, a ne k jednotlivým jeho částem, listinám atd. Stěžovatel chtěl přitom předejít možnosti, aby vstoupil do družstva, které třeba v budoucnu mohou čekat soudní spory. Takové námitky soud ignoroval a podle stěžovatele se pasoval do znalce všech jeho potřeb a zároveň znalce každé listiny a informace v daném spisu. Dosud mu prý soudy ve všech obdobných věcech zcela vyhověly, a tento případ je jediným s opačným výsledkem.
3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. 4. Po přezkoumání věci Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost spočívá pouze v polemice stěžovatele s řádně zdůvodněným závěrem obecného soudu. Námitka ohledně porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod tak nemůže obstát. Soudní řízení proběhlo postupem odpovídajícím principům zakotveným v hlavě páté Listiny základních práv a svobod a jeho závěr je třeba považovat za výsledek nezávislého soudního rozhodování, jemuž z hlediska ochrany ústavnosti nelze nic vytknout. Ústavní soud již mnohokrát zdůraznil, že není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo provádět dohled nad jejich rozhodovací činností, do které je povinen zasáhnout pouze tehdy, pokud zásahem orgánu veřejné moci dojde k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele. To platí tím spíše, pokud se stěžovatel domáhá pouhého nahlédnutí do rejstříkového spisu a to zřejmě bez souvislosti s konkétním sporem, jako tomu bylo v daném případě. 5. Ústavní stížnost tak byla odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. ledna 2023
Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu