Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro neodstraněné vady5× citováno

Spisová značka

II. ÚS 3309/23

Téma · generováno AIPovinné advokátní zastoupení v ústavní stížnosti

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 3. 1. 2024Zpravodaj: Lichovník TomášTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2024:2.US.3309.23.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: SOUD - NSS PROFESNÍ KOMORA - Česká advokátní komoraNapadený akt: rozhodnutí soudu rozhodnutí správníPodání: 13. 12. 2023

Shrnutí · generováno AI

Ústavní stížnost byla podána bez advokáta, přestože zastoupení je pro toto řízení povinné. Ústavní soud stěžovatele znovu nevyzýval k odstranění vady, protože o ní byl v minulých řízeních opakovaně poučen. Návrh proto odmítl.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Právní věta

⚠ Generováno AI

Procesní rozhodnutí bez meritorního výkladu. Povinné zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti podle § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu nemusí být stěžovateli znovu vysvětlováno, byl-li o něm v předchozích řízeních opakovaně poučen. Neodstranění této vady odůvodňuje odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 1 písm. a) téhož zákona.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, pokud se tak stalo v řadě případů předchozích.
    Zobrazit v textu
  • Za daného stavu věci proto lze dovodit jeho dostatečnou informovanost o podmínkách řízení o ústavní stížnosti a nové poučování by bylo ryze formalistické a bezpředmětné.
    Zobrazit v textu
  • Ústavní soud proto ústavní stížnost pro neodstraněné vady přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. H., bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2023 č. j. 10 As 116/2023-22 a rozhodnutí České advokátní komory ze dne 7. 5. 2021 č. j. 10.01-000827/18-004, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu bylo doručeno podání stěžovatele, označené jako ústavní stížnost směřující proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím. V tomto podání stěžovatel rovněž uvedl, že odmítá "všechny soudce Ústavního soudu", neboť jsou důvody pochybovat o jejich nepodjatosti.

Návrh stěžovatele není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků (§ 34 ve spojení s § 72 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatel především není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu). Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, pokud se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

V nyní posuzovaném případě Ústavní soud nemá pochybnosti o tom, že náležitého poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti se stěžovateli dostalo opakovaně již v řadě řízení. Byť přitom stěžovatel (společně nebo samostatně) podal již desítky ústavních stížností trpících stejnou vadou a byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčené vady, v minulosti opakovaně poučen, znovu podal návrh, aniž by byl právně zastoupen advokátem. Za daného stavu věci proto lze dovodit jeho dostatečnou informovanost o podmínkách řízení o ústavní stížnosti a nové poučování by bylo ryze formalistické a bezpředmětné.

K námitce podjatosti lze uvést, že pokud ji stěžovatel uplatňuje vůči všem soudcům Ústavního soudu, nemá o této námitce v rámci Ústavního soudu, jakožto vrcholného orgánu ochrany ústavnosti, kdo rozhodnout. Stěžovatel by ostatně měl zvážit racionalitu svého postupu, kdy se domáhá ochrany svých základních práv u Ústavního soudu, přičemž však současně zpochybňuje nepodjatost všech rozhodujících soudců. Pokud by totiž zdejší soud této námitce vyhověl, nastala by paradoxní situace, kdy by nemohl o jeho ústavní stížnosti vůbec nikdo rozhodovat a poskytnout ochranu jeho tvrzeným právům.

Ústavní soud proto ústavní stížnost pro neodstraněné vady přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. ledna 2024

Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací