Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Toto invest a. s., se sídlem [adresa] Brno, zastoupené JUDr. Ivanem Peclem, advokátem se sídlem [adresa] Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 8. 2019 č. j. KSBR 44 INS 6846/2017-B-25, vyhlášeném na schůzi věřitelů úpadce Ing. F. Č., takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Výše označená stěžovatelka podala v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ústavní stížnost, v níž tvrdila, že bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). V ústavní stížnosti navrhovala, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil shora označené usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud").
2. Z ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí krajského soudu a přiloženého spisového materiálu, zejména protokolu o jednání ze dne 15. 8. 2019 č. j. KSBR 44 INS 6846/2017-B-25, se podává, že stěžovatelka (v postavení věřitele) přihlásila do insolvenčního řízení vedeného na majetek úpadce Ing. F. Č. pohledávky v celkové výši 290 019 686,11 Kč. Na schůzi věřitelů konané dne 15. 8. 2019 stěžovatelka krajský soud žádala, aby jí byla přiznána hlasovací práva odlišně od seznamu přihlášených pohledávek, tj. v rozsahu přihlášených pohledávek ve výši 20 827 805,20 Kč. Krajský soud po vyjádření dlužníka, insolvenčního správce i věřitele vyhlásil usnesení (protokol o jednání č. j. KSBR 44 INS 6846/2017-B-25), v němž rozhodl o tom, že stěžovatelce nepřiznává hlasovací práva. Odkázal přitom zejména na postoj dlužníka či insolvenčního správce, který pohledávky stěžovatelky již dříve popřel.
3. Stěžovatelka ústavní stížností brojí proti postupu insolvenčního soudu, který jí nepřiznal hlasovací práva. Konkrétně uvádí, že insolvenční soud nereflektoval celou řadu skutečností, které stěžovatelka na podporu svých tvrzení ohledně pravosti všech přihlášených pohledávek uvedla. Konkrétně namítá, že soud nepřiznal stěžovatelce hlasovací práva alespoň v částečném rozsahu tak, jak plyne z jejího návrhu ze dne 7. 8. 2019. Krajský soud podle stěžovatelky svým postupem porušil procesní pravidla a zásady insolvenčního řízení a tím znemožnil stěžovatelce aktivně hájit své zájmy.
4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu), přičemž dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
5. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
6. Stěžovatelka napadá ústavní stížností usnesení krajského soudu, kterým - na schůzi věřitelů - nebyla stěžovatelce přiznána hlasovací práva. Na toto rozhodnutí insolvenčního soudu se ohledně otázky přípustnosti ústavní stížnosti uplatní závěry vyplývající ze stanoviska pléna sp. zn. Pl. ÚS - st. 41/2015, na něž navázal Ústavní soud v nálezu ze dne 23. 4 2015 sp. zn. I. ÚS 1549/11 (N 83/77 SbNU 197). Ze stanoviska i z nálezu vyplývá, že podmínka přípustnosti není splněna, směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým bylo rozhodnuto o hlasovacím právu přihlášeného věřitele na schůzi věřitelů (§ 51 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona). S ohledem na tento názor je třeba stávající ústavní stížnost posoudit jako nepřípustnou a jako takovou ji podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2019
Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj