Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

UsneseníOdmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost

Spisová značka

II. ÚS 3342/12

Soud: Ústavní soudDatum rozhodnutí: 18. 10. 2012Zpravodaj: Balík StanislavTyp řízení: O ústavních stížnostechECLI:CZ:US:2012:2.US.3342.12.1
Další údaje
Navrhovatel: STĚŽOVATEL - FODotčený orgán: STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Praha 1Napadený akt: rozhodnutí jinéPodání: 28. 8. 2012Předmět řízení: právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /monopol soudu na rozhodování o vině a trestu

Související judikatura

Vazby mezi rozhodnutími (Překonáno, Odlišeno, Navázáno) doplňujeme postupně a zobrazujeme jen ověřené; chybějící štítek neznamená, že rozhodnutí nebylo překonáno.

Označená místa (1) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti J. Š., zastoupené JUDr. Věrou Boudnou, advokátkou se sídlem [adresa] 1, proti rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 č. j. 2 ZT 54/2012-19 ze dne 21. června 2012, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podaným návrhem se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí státního zastupitelství, jímž mělo být porušeno její právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka brojí proti skutečnosti, že orgány činné v trestním řízení nezahájily na základě jejího trestního oznámení na jinou osobu úkony ve smyslu § 158 odst. 3 trestního řádu, resp. že věc odložily.

V této souvislosti je Ústavní soud nucen připomenout, že trestní stíhání pachatele trestného činu je věcí vztahu mezi státem a pachatelem trestného činu. Stát svými orgány rozhoduje podle pravidel trestního řízení o tom, zda byl trestný čin spáchán. Úprava těchto otázek v trestním řádu žádné základní právo stěžovatele v ústavní rovině ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR nezakládá (srov. usnesení ve věci sp. zn. II. ÚS 361/96. Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, Svazek č. 7, str. 343 a násl.). Neexistuje totiž žádné ústavně zaručené subjektivní právo fyzické osoby na to, aby jiná osoba byla trestně stíhána, a to ani osoby, která trestní oznámení podala (srov. usnesení ve věci sp. zn. I. ÚS 84/99. Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, Svazek č. 14, str. 291 a násl.). Ústavní soud proto shledal, že v projednávané věci není dán důvod odchýlit se od své ustálené judikatury (viz usnesení ze dne 11. 12. 2002 ve věci sp. zn. I. ÚS 533/02 nebo usnesení ze dne 5. 9. 2007 ve věci sp. zn. II. ÚS 2126/07).

Ve světle řečeného tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 18. října 2012

Stanislav Balík, v. r. předseda senátu

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací