Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka, soudce Vojtěcha Šimíčka a soudce zpravodaje Pavla Rychetského ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. Š., zemřelé dne 4. 12. 2016, zastoupené JUDr. Dominikou Káňovou, advokátkou se sídlem [adresa] b, Praha 4, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2016 č. j. 2 As 134/2016-59, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2016 č. j. 9 A 162/2015-83 a rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 14. 5. 2015 č. j. MSP-182/2014-ODSK-OTC/10, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
1. Dne 11. 10. 2016 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 S., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), směřující proti v záhlaví tohoto usnesení označeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze a Ministerstva spravedlnosti České republiky. 2. V ústavní stížnosti namítala stěžovatelka porušení základního práva na soudní a jinou právní ochranu podle článku 36 odst. 1, odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a čl. 37 odst. 3 Listiny, jakož i porušení čl. 2 odst. 2 Listiny. Stěžovatelka nesouhlasila s rozhodnutími vydanými v její věci a podotkla, že v důsledku formalistické aplikace práva Ministerstvo spravedlnosti České republiky a soudy zcela pominuly účel zákonné úpravy směřující na pomoc obětem trestné činnosti dle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (dále jen "zákon o obětech trestných činů").
3. Dne 12. 1. 2017 JUDr. V. J., právní zástupce dcery stěžovatelky paní M. B. Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatelka dne 4. 12. 2016 zemřela, což současně doložil kopií úmrtního listu Matričního úřadu Ostrava-Jih svazek 23, ročník 2016, list 27, poř. č. 676 (č. l. 27). 4. K výzvě Ústavního soudu dcera stěžovatelky paní M. B. dne 17. 2. 2017 sdělila Ústavnímu soudu, že jako jediná dědička nehodlá pokračovat v řízení jako procesní nástupce po zemřelé stěžovatelce (č. l. 40).
5. Zákon o Ústavním soudu neobsahuje ustanovení, které by výslovně upravovalo procesní situaci, kdy v průběhu řízení o ústavní stížnosti stěžovatel zemřel; podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu se tudíž přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu, v daném případě ustanovení § 107 odst. 1 a 5 o. s. ř. Podle něj pak platí, že ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost jím být dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, a neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. 6. Z takto rozvedených důvodů bylo nutno řízení o předmětné ústavní stížnosti stěžovatelky zastavit (§ 63 zákona o Ústavním soudu a § 107 odst. 5 o. s. ř.).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2017
Jiří Zemánek v. r. předseda senátu