Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele F. A., zastoupeného JUDr. Michalem Paulem, advokátem, se sídlem [adresa] Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2017 sp. zn. 8 Tdo 1411/2016, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2016 sp. zn. 1 Tmo 1/2016 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2015 sp. zn. 63 Tm 4/2014, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Dne 13. 11. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, jíž stěžovatel napadá v záhlaví označená rozhodnutí Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze. Ústavní stížnost však byla pouze blanketní, neboť neobsahovala žádnou skutkovou ani právní argumentaci. Stěžovatel nicméně uvedl, že ji ve lhůtě do 15 dnů odůvodní.
2. Ústavní soud proto vyčkal uplynutí této (samotným stěžovatelem vymezené) lhůty. Jelikož však žádné doplnění zasláno nebylo, Ústavní soud stěžovatele výzvou, doručenou jeho advokátovi dne 24. 1. 2018, upozornil na absenci jakékoliv argumentace ve smyslu § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a na povinnost přiložit k ústavní stížnosti kopii rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva dle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Současně jej poučil o tom, že pokud nebudou vady odstraněny ve lhůtě do 5 dnů, bude ústavní stížnost odmítnuta. Na tuto výzvu však stěžovatel nijak nezareagoval.
3. Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel vytčené vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranil, přičemž lhůta marně uplynula dne 29. 1. 2018.
4. S ohledem na shora uvedené Ústavnímu soudu nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout z důvodu neodstranění vad v určené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. února 2018
Jiří Zemánek, v. r. soudce zpravodaj