Plný text
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele M. Š., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 118/93 z 21. 10. 1993, t a k t o :
Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel se ve svém návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 1. 2. 1994, domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 118/93 z 21. 10. 1993, neboť část 2/a výroku, již se co do částky 54.740,-- Kč potvrzuje zamítavý výrok rozsudku soudu I. stupně, není v souladu s čl. 1 a 2 odst. 3, čl. 26 odst. 3, čl. 38 odst. 2 z. č. 23/1991 Sb. Současně navrhl zrušení § 61 odst. 2 zákoníku práce, neboť toto ustanovení není v souladu s čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 26 odst. 3 z. č. 23/1991 Sb.
Ústavní soud vyrozuměl navrhovatele ohledně vad jeho podání přípisem, doručeným mu oproti podpisu dne 25. 3. 1994. Zejména jej upozornil na to, že v řízení před Ústavním soudem musí být, a to včetně sepisu návrhu, zastoupen advokátem. Současně mu poskytl do 30. 3. 1994 lhůtu k odstranění vad návrhu.
Dne 6. 4. 1994 byla Ústavnímu soudu doručena žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu do 15. 4. 1994.
Dne 12. 4. 1994 bylo navrhovateli doručeno vyrozumění o vyhovění jeho žádosti o prodloužení lhůty k odstranění vad do 15. 4. 1994.
Dne 14. 4. 1994 bylo Ústavnímu soudu doručeno sdělení navrhovatele o udělení plné moci advokátovi JUDr. R. K., plná moc a návrh, aby Ústavní soud rozhodl tak, že náklady na právní zastoupení navrhovatele uhradí stát.
Po uplynutí lhůty k odstranění vad Ústavní soud znovu přezkoumal podání navrhovatele včetně přípisu z 14. 4. 1994 i jeho přílohy a dospěl k závěru, že se jedná o návrh, který dosud nemá náležitosti dle z. č. 182/1993 Sb., zejména proto, že není sepsán advokátem, ačkoliv byl navrhovatel v tomto smyslu výslovně upozorněn; navíc kopie plné moci neobsahuje prohlášení právního zástupce o převzetí zastoupení a naopak obsahuje substituční doložku, což je § 31 odst. 1 z. č. 182/93 Sb. vyloučeno.
Za této situace a s ohledem na to, že dne 15. 4. 1994 uplynula lhůta k odstranění vad návrhu, byl návrh navrhovatele dle § 43 odst. 1 písm. a) z. č. 182/1993 Sb. odmítnut, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. 4. 1994
JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu ČR
2