II. ÚS 383/99

Odůvodnění

Dne 5. 8. 1999 podal stěžovatel osobně včas podanou ústavní stížnost. Touto stížností byl napaden II. výrok rozsudku Nejvyššího soudu ČR, č.j. 2 Cdon 1703/96-80, ze dne 27. 5. 1991). kterým byl zrušen rozsudek odvolacího soudu ve výroku, kterým bylo uloženo 2) vedlejší účastnici strpět výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí pro označené pohledávky žalobců a věc byla v tomto rozsahu vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Podle názoru stěžovatele došlo k porušení jeho práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy ČR, když stěžovatel vyhověl dovolání, přestože bylo podáno opožděně. Podle jeho názoru lze dovolání doplňovat pouze ve lhůtě určené k jeho podání. což se nestalo.

Ústavní soud byl nucen konstatovat, že podání stěžovatele nesplňuje podmínky ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisu. Podle ustanovení §75 odst. 1 zák. č. 182/199 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Nejvyšší soud vrátil odvolacímu soudu věc k dalšímu řízení. Řízení ve věci tak dále pokračuje a stěžovateli jsou k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro něj nepříznivému rozhodnutí. 1

II. ÚS 383/99 Podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu V Brna dne 28. 6. 2000

ÚS 383/99