Odůvodnění
Stěžovatelé se ústavní stížností ze dne 3. 9. 1998, podanou k poštovní přepravě dne 3. 9. 1998, domáhali zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 1998, č.j. 11 Co 64/98-37, kterým byl změněn rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 9. 1997, č.j. 25 C 282/97-20. Podle ustanovení § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Pod vyčerpáním je třeba rozumět pravomocné ukončení řízení o posledním procesním prostředku, kterým je v tomto případě dovolání, na jehož projednání má stěžovatelka zákonný nárok. Samotná existence pravomocného rozhodnutí ještě splnění této podmínky nezaručuje, pokud řízení ve věci samé dále pokračuje. Proto Ústavní soud v souladu se zásadou minimalizace zásahů do rozhodování obecných soudů nemůže vstupovat do dále probíhajícího řízení. Z § 238 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vyplývá zákonný nárok stěžovatelů na meritorní projednání jejich dovolání. Řízení tak dále pokračuje před Nejvyšším soudem ČR a teprve v závislosti na výsledku tohoto řízení (§ 243b o.s.ř.) se případně stěžovatelům otevře cesta k podání ústavní stížnosti.
II. ÚS 386/98 Podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 14. října 1998 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu