Plný text
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti M. S., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Karlem, advokátem se sídlem [adresa] proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 3. 2006, č. j. 12 Co 390/2005-73, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, t a k t o :
Ústavní stížnost a návrh se o d m í t a j í .
O d ů v o d n ě n í :
Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 28. 6. 2006 a doručenou Ústavnímu soudu dne 29. 6. 2006, se stěžovatel s odkazem na porušení svého ústavního práva garantovaného čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni. Současně v souladu s ustanovením § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhuje zrušit ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."), neboť má za to, že je v rozporu s právem na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň-sever, sp. zn. 4 C 203/2004, který si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 26. 5. 2005, č. j. 4 C 203/2004-48, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele na zaplacení částky 80.000,-Kč s příslušenstvím. Rozsudek odvolacího soudu byl stěžovateli doručen dne 28. 4. 2006.
Ústavní soud se primárně zabýval posouzením otázky, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Jedním z principů řízení a rozhodování před Ústavním soudem je zásada minimalizace zásahů do stability pravomocných rozhodnutí orgánů veřejné moci, která je vyjádřena mimo jiné stanovením lhůty pro podání ústavní stížnosti. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Rozhodnutím o posledním opravném prostředku je v daném případě napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni, který byl stěžovateli doručen dne 28. 4. 2006. Lhůta pro podání ústavní stížnosti tedy skončila dne 27. 6. 2006.
Ústavní stížnost byla ovšem podána k poštovní přepravě až dne 28. 6. 2006. Je tedy zřejmé, že tak bylo učiněno po 60 denní lhůtě stanovené zákonem.
Vzhledem k výše uvedenému proto Ústavní soud postupoval podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.
Protože ústavní stížnost byla odmítnuta, byl současně dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnut i akcesorický návrh na zrušení ustanovení § 27 odst. 2 o.s.ř., neboť podle ustálené judikatury Ústavního soudu takový návrh sdílí osud ústavní stížnosti.
P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. září 2006
S t a n i s l a v B a l í k předseda senátu